Song abonenta severozápadní dráhy
Už jako holka malá, vlakum jsem mávavala
a hádala kdy za les dojedou
kam koleje mě jednou dovedou
CaDaDG rejstřík...Zpět
Máma se tomu smála, už vím jak moc se bála
že náturu nemám zvlášť měkou
tak teď jezdím stejnou stejnou štrekou
daD7Gjá v duchu vlakum křídla přidávám,
když odjíždím ta nikdy nemávám
dE kdo ví jestli na mne někdo čeká,
ztracenej na pustým peronu
kamarád vlak ze sna tiše heká,
a mě jsou těsný dveře vagonu
můj vlak směrem spěchá,
tenhle expres už je poslední
jiskra v dlani teplo nezanechá,
a měsíc je na straně polední
a jedu za tebou
Znám vůni vlaků u mostů
a begonie všech přednostů
i semaforu ostražitý kleště
a průvodčí že v Planý příjde ještě
vím kde vlak tempo zpomalí
vím kde se s vexlem pozdraví
ty mí příjezdy a štastný návraty
jsou jak saze u tratě naváty
Sochám brečí déšť na obočí
GDGG7 C::h aeD C::h CD7G rejstřík ...Zpět
Modrý podzimní dny se krátí listí spadaný trávu zlatí
chytám do rukou pápěří smutnej zaleh čas do opratí
a já stojim líně u dveří
Čekám až se můj smutek ztratí smekám před každou dlouhou tra
zatím nevím kterou přijet mám jednou až se k nám slunce vrátí
možná modrým ránem zavolám
DCDG Nedejchej slunce mává zlatou nití
DCDG pospíchej dokud září nad hlavou
zavolej kamarády ohen svítí
CD7G zpívá vítr písen snehovou
Sochám brečí déšt na vobočí řekám nikdo proud nevotočí
cestám domů jít chce se snad holkám padají slzy z očí
nevim kterou má rád listopad
GDGG7 C::h aeD C::h CD7G
Spěchám ulicí starejch stromů ptákům závidím že jdou domů
listí barevný potkávám tichou hudbu hrát není komu
podzim na své stráni chce bejt sám
Vodjíždím
EAH7 a za sebou mám babí léto V a sbírám barvy do vočí
Vodjíždím a vůbec nevim k čemu je to V a nikdo se nevotočí
Vodjíždím a nemám ani zdání co je tam kam supí ten můj vlak
Vodjíždím a mám jediný přání vrátit se zas jak na jaře pták
eaD7G zas žloutne zem a stromy svlíkaj listí
aeF#7H rána jsou kalný a slunce nezná stín
blíží se den kdy nejsme si moc jistý
aeHE až vlak zahouká že nevodjedeme s ním
Vlak nečeká na slunce zimomřivý rejstřík ...Zpět
šátek je bílej a holka nezná pláč
pár drsnejch slov a všechno je hned jiný
kouř z cigaret a je z tebe zase rváč
rok chodí sám jak barvy v kalendáři
má noci chladný a sem tam bílej den
jak starej strom nosí počasí v tváři
léto je pryč a jaro za rohem
Tunel jménem čas
Těch strašnejch vlaků co se ženou kolejí tvejch snů
těch asi už se nezbavíš do posledních dnů
a hvězdy žhavejch uhlíků ti nikdy nedaj spát
tvá dráha míří k tunelu a tunel ten má hlad
EAsmiE7A aEF*7H7/FE
Už tolokrát ses mašinfýry zkusil na to ptát
kdo nechal roky nejhezčí do vozů nakládat
proč vlaky co si každou noc pod oknem laděj hlas
polyká díra kamená - tunel jménem čas
mezihra H:E rejstřík ...Zpět
Co všechno vlaky odvezly to jenom pámbu ví
tvý starý lásky mladej hlas a slova bláhový
a po kolejích zmizela a spadla za ní klec
co bez tebe žít nechtěla a žila nakonec
A zvonky nočních nádraží a vítr na tratích
a honky tonky piáno a uplakanej smích
a písničky a štastný míle na tuláckej pas
už spolkla díra kamenná - tunel jménem čas
Než poslední vlak odjede a to už bude zlý
tak ňákej minér šikovnej ten tunel zavalí
a vexl spátky přehodí v tý chvíli akorát
i kapela se probudí a začne zase hrát
vlak v 00:25 bude ten poslední
minér svou práci nestačí dřív než se rozední
ten konec moh bejt veselej jen nemít tenhle kaz
tu černou díru kamenou - tunel jménem čas
Jumbo jet
Když se v knajpě židle na stůl dávají
nechoď ještě pryč máš času dost
a neřikej že mužský šátkem mávají
to voni mávaj ptákům pro radost
že křížej cesty burácivejm korábům
co dotýkaj se kumulů a řas
klofaj do hermetickejch oken nomádům
co na nás vobyčejný nemaj čas
EA EH7 AH7E AF*7H7 rejstřík ...Zpět
(E) -H7-E poslouchej už boing hřmí Jumbo jet poletí
As7 Cm* odlétá právě včas pedály na doraz
AEC* tak rozběhni se s ním po 5. ranway
F*7H7E a zamávej mi já ti draka vzal
Hledám té po ulicích a nábřežích
zkoušim s tebou slepou bábu hrát
po vesnickejch zaplivanejch nádražích
maluju tvůj portrét po stěnách
snad vůně horních vrstev atmosféry
ti důlky ve tvejch tvářích prodlouží
zabal se do svý moskytiéry
a já jdu na pivo do podloubí
Vracím se vracím
C3
Včera jsem se vracel z vandru domů utahanej starej línej chlap
za sebou jsem tahnul stíny stromůvětrnou ružici starejch map
a slunce který nemělo dát komu za obzorem poslední žhavej slap
eA DaCH7 eA eH7e
(D) GD(C) (H7)
vracím se vracím ze všech stran telegrafním sloupům naslouchám
vitr v drátech vzlyká a píseň dálek tichá otvírá krajinu dokořán
end: FF*G rejstřík...Zpět
tak mhourám oči na tu rudou kouli ruce v kapsách šátraj po sirkách
za patama už se mlha houlí a tak sem jí i s cigaretou vtáh
když jsem došel za poslední bouli hvězdy zrovna překročily práh
nedívám se k mihotavejm hvězdám zavedly mě jinam než jsem chtěl
dávno starou cestu domů neznám větru jsem už všechno pověděl
v kapse nosím jenom kempů seznam kdybych na svou zemi zapomněl
Klekání (Allan)
EE7AE F#7H7 rejstřík ...Zpět
1. Von vysokej byl akorát Allan se jmenoval,
a ženskejch, těch se nechtěl bát a překrásně se smál.
A E H7 E (E7)
měl voči modrý po nebi a úsměv křídovej,
pak zmizel, aniž slovo řek, v tom nebyl férovej.
A E H7 E (E7)
R: Když vostruh klekání, mě večer vyzvání,
A E H7 E E7
/: v dáli slyším jeho volání :/
2. Už dávno nejsem veselá a vrásčitou mám tvář,
jsem dočista uz vomšelá, jak starej kalendář,
jen voči modrý po nebi, můj bože ty mi dej,
můj Allan jednou vrátí se, byl přece férovej.
Tak už mě má holka mává
eDCe posledních pár minut zbejvá jen
-DAe máš teplou dlaň a už se stmívá
-DCe těžký je říct že se končí den
-DACE vlak poslední vagon mívá
G-FD eCA7D / e rejstřík...Zpět
Tak už mě má holka mává ve vočích má slzy pálivý
život jde dál to se stává já to vím
tak už mě má holka mává výpravčí zelenou dává
tak jed .
=koleje jsou cejchem loučení holkám se ve vočích střádá
smutek je šátek osamění co mužskejm na cestu mává
=za zády zůstal mi pláč a smích do tmy se můj vlak ted řítí
zmizela holka jak loňskej sníh a světla měst v dálce svítí
Já nechci bejt sám, když koleje duní
AC*mi Já nechci bejt sám, když koleje duní
hE7A a temná noc do dálky ubíha
co s toho ksakru mám, že znám plno vůní
dalekejch cest pohledy v očích mám
DF*mi Tak co z toho mám, že v srdci mám touhu
DE7 jenom se mrknout za nejbližší strouhu
já často šněroval svý toulavý boty
musí to bejt, můj vlak má zelenou
AGE7 Tmou nákladní vlak těžce duní v mejch uších jenom vítr šumí
ADAE7 kraj kolem trati spí jen mašinfíra bdí
Má ruku na rychlostní páce má topič plný ruce práce
AD já si na nápravě zpívám
AFE7A píseň, v který vlaky hřmí
rejstřík ...Zpět
Když vagóny hřmí a brzdař tě honí
necejtíš chlad (hlad), nohy tě nezebou
jen běžíš po (a ležíš na) střeše a chtěl bys bejt pod ní
píšťala řve a tunel před tebou
tak co z toho mám, že znám celý státy
když nesmím na voči vlastního táty
Když stromy rozkvetou, já stojím na trati
musí to bejt, můj vlak má zelenou
AC*mi hE7A DF*mi DE7
Můj osobní vůz je vagón s vepřovým
můj rodnej dům je bouda brzdaře
kde nechal jsem squaw to Vám už nepovím
snad ve Frisku, tam jsem byl na jaře
Tak co z toho mám pořád se jen toulat
v špinavý ruce pár centů žmoulat
jednou se netrefím a budou mě sbírat
musí to bejt, můj vlak má zelenou
mrtvej vlak
adE ryvola miky rejstřík ...Zpět
Znáš tu trať, co jezdit po ní je tak zrovna k zbláznění
V semaforu místo lampy svítěj kosti zkřížený
Pták tam zpívat zapomněl a vítr jenom v drátech zní
Jednou za rok touhle tratí zaduní vlak pohřební
Po koleji rezavý tam, kde jsou mosty zřícený
Bez páry a bez píšťaly, kotle dávno studený
Nikdo lístky neprohlíží, s brzdou je to zrovna tak
S pavučinou místo kouře jede nocí mrtvej vlak
daCdim aCdima
Mrtvej vlak, mrtvej vlak nedrží jízdní řád dálku máš přece rád, tak nasedat
Neměj strach, ve skalách zaduní mrtvej vlak Chceš mít klid, máš ho mít, už jede vlak
V životě jsi neměl prachy, zato jsi měl řádnej pech
Kamarádi pochcípali v sakra nízkejch tunelech
Že jsi zvostal sám a že jsi jenom hobo ubohej
Zasloužíš si za to všechno aspoň funus fajnovej
Jednou vlezeš pod vagón a budeš to mít hotový
Kam jsi tímhle vlakem vodjel, nikdo už se nedoví
Slunce tady nevychází, cesty zpátky nevedou
Ďábel veksl přehodí a stáhne šraňky za tebou
Proklatá fordka
eDae :/ GCG GCe wabi rejstřík ...Zpět
To ráno před sebou mám na věčnej čas, do konce žití
měli jsme za sebou flám, byl skoro den, došlo nám pití.
Nesedej do Fordky Jacku máš toho dost
předák tě vyhodí z fleku bude mít zlost.
Zapal si cigáro Joe Jackovi den ukáže cestu,
tak jsme čekali ve dvou na těch pár mil, co vedou k městu.
Nesedej za volant Jacku dyť máme čas,
zůstaneš tuhej na fleku zlomíš si vaz.
Jak slunce stoupalo výš povídá Joe, musíme za ním
asi se už nedovíš proč si bral pás ke střelnejm zbraním.
Sedli jsme na koně Jacku a jeli Ti vstříc
měli jsme kousek do breku a Ty už nic víc.
Ležel jsi tichej a sám neměl jsi čas vytáhnout zbraně,
to ráno před sebou mám čas nevzal spleen zvonící hraně.
Tak Ti Joe zatlačil voči já vykopal hrob,
štěstí se jak karta točí a ty jsi byl trop
Ohrada
CFG7C
Ohrada se táhne krajem bůh ví kam,
mé stádo už nechce dále jít,
žízním a v láhvi jenom doušek mám,
nevím, co budu zejtra pít.
CF R: Slunce žár k šílenství už mě dohání,
G7C čert aby vzal tu zatracenou pláň,
CF jen vítr zná mé osamělé volání,
CG7C zpívám si o stínu, který by byl jako dlaň
-C7F CG7C rejstřík ...Zpět
Kolem oblaka prachu, a já touhu jedinou mám - domů,
zpívám si o stínu, který by byl jako dlaň
CFG7C
2. Ohrada se táhne krajem bůhvíkam
a kovboj, ten může jenom snít,
proč plání na koni jezdí sem a tam,
když vedrem nemůže ani klít.
Sedmnáct dnů
(E) a-e -H7 -e (E7) C2 rejstřík ...Zpět
Jak zavoláš, když ti dávno v hrdle vyschnul hlas
tvůj krk je připravenej na provaz, kterej se houpá blíž a blíž.
Kam zavoláš, když tvoje oči vidí pustinu,
nejradši lehnul by sis do stínu jenom kdyby tu ňákej byl.
E7-a D7-G H7-C H7-e (ae)
Sedmnáct dnů máš v patách ostrý hochy z patroly,
noc beze snů a pravou ruku furt na pistoli.
V hrdle máš prach a tvůj kůň teď už neví kam má jít,
máš asi strach, jseš ale chlap a desperát.
Jezdci jsou blíž,pustinou jenom dusot kopyt zní,
ubal si cigaretu poslední, než zazní obávanej hlas.
Hands up old boy, bouchačku uchop rukou za hlaveň,
ať šerif ví, ze máš furt úroveň, že v očích ještě ocel máš.
R:
Kdo prohrát zná, i když měl předtím v očích temný strach,
ten právo má, aby řek o něm šerif: Byl to chlap.
Tak naposled pohleď na slunce smutným úsměvem,
život je boj a tys ho předčasně prohrál
Tereza - osamělý město
(Gdur)CDG/e(E)
Ten den, co vítr listí z města svál,
můj džíp se vracel, jako by se bál,
že asfaltový moře odliv má
a stáj že svýho koně nepozná.
R:GDae:/ DG rejstřík ...Zpět
R: Řekni, kolik je na světě, kolik je takovejch měst,
řekni, kdo by se vracel, když všude je tisíce cest,
tenkrát, když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě máš,
tenkrát ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků dáš
naposled
Já z dálky viděl město v slunci stát
a dál jsem se jen s hrůzou musel ptát,
proč vítr mlátí spoustou okenic,
proč jsou v ulicích auta, jinak nic?
CDG/e(E)
Do prázdnejch beden zotvíranejch aut
zaznívá odněkud něžný tón flaut
a v závěji starýho papíru
válej' se černý klapky z klavíru.
Tak loudám se tím strašným městem sám
a vím, že Terezu už nepotkám,
jen já tu zůstal s prázdnou ulicí
a osamělý město mlčící.
Zpověď (Stará kotva)
CEFf /: CEdG7:/ CG7C rejstřík ...Zpět
1. Můj život podle lodních řádů běží.
Od svýho mládí Johny Whisky jsem.
Na jménu mém už dávno nezáleží.
Ďas vzal, odkud a z které vísky jsem.
R: Jsem stará rezem zasviněná kotva,
zpuchřený lano omotáno kol,
muž který podepsat se umí sotva
a z něhož stále páchne alkohol.
2. Po rodičích mých tážete se zkrátka,
jsem dítě lásky otec Jižní Kříž,
půlnoční tajfun to je moje matka,
tak Johny whisky nalej, či snad spíš.
3. S Hornovým mysem říkáme si bratře,
kdejaký přístav všude ženu mám,
proklatě Johny, ňák mi vyschlo v patře
a vůbec pane co se zpovídám.
R:
Zvláštní znamení touha
adE7a Zase vidím za soumraku
Na pozadí šedejch mraků
Mlčenlivej zástup kamarádů
adG7C
Siluety hor a stromů
Starejch Vopuštěnejch lomů
Blíží se s duněním vodopádů
aA7dG7C adFE7a
Táhnou krajinou strží a tůní Muži z shakespearovejch sonetů
Postavy divnej tvarů a vůní Přízraky červenejch baretů
CeaE FdA rejstřík ...Zpět
Zvláštní znamení Woodcraft loukám prostřenej stůl
Dálka ruku ti podá chleba a sůl
Zvláštní znamení touha v nohách tisíce mil
Obzor, kdo v očích nemá nic nepochopil
Do šedivejch dnů a roků Duní rytmus těžkejch kroků
Vichřice a sníh je doprovází
Maskovaný kombinézy Po všech armádách co lezly
Úbočíma našich hor a strání
Táhnou krajinou podivný stíny
Muži z shakespearovejch sonetů
Za nehtama smutek rodný hlíny
Přízraky červenejch baretů
Země tří sluncí
intro: aFa
aG aCdim Až jednou hejna mejch podivnejch ptáků vrátí se v podzimní větrnej den
ad F7E7 zahlédnu za hradbou dešťovejch mraků jak na mě kejvá můj bláznivej sen
aG aEsdim Až jednou poznám, že sen se mi vrací a bude jasný, že zůstal jsem sám
ad aE7a já přijdu za Vámi blázniví ptáci já přijdu za Vámi, jedno je kam
R: dG7Ca Nad obzorem trojice sluncí září
volají hejna dál nad vodou
Do smrti snad už se mi nepodaří
F7E7aFa dojít tam, kam cesty nevedou
dG7a Slepeckou hůl v ruce mám nataženou rejstřík ...Zpět
majáků slunečních hledám zář
aG7As Svítí tmou pro duši unavenou
CH7E7 svítí tmou pro každou smutnou tvář
dG7Ca Zas vrací se hejna mejch divnejch ptáků
EsdimE7 aFa jako strom opadal kalendář
aG aCdim ad F7E7 aFa
Až jednou poznám, že ptáci se vrací na křídlech podivnej pozdrav, že maj
zavřu za poslední toulavou štací zavřu ty dveře a řeknu: Goodbye
Až jednou ptáci mi přinesou psaní na cestu s nima že musím se dát
zavřu a půjdu bez dlouhýho ptaní odejdu s nima a odejdu rád
R
?
Svítí tmou pro duši unavenou svítí tmou pro každou smutnou tvář
Zas vrací se hejna mejch divnejch ptáků jako strom opadal kalendář