Ještě jedno kafe

aGFE        C3	
Máš sladkej dech a oči kterým patří svatozář
a vlasy máš jak hedvábí když je vhodíš na polštář 
Ale já se o tvou lásku ani vděčnost neprosím
ty děkuješ jen hvězdám a jseš věrná jenom jim

FE	Ještě jedno kafe bych si dal
FE	Ještě jedno kafe krucinál
a	než pojedu dál

Tvůj táta to je vandrák a od přírody zběh 
a místo písmen učí tě jen dorovnávat dech 
A taky házet nožem a držet pospolu
a brada se mu třese když se nosí ke stolu

Tvá sestra hádá z ruky a tvá máti jakbysmet
a ty sama umíš všechno co je mimo tenhle svět
Jen tvá rozkoš nezná hranic děvče s hlasem skřivana 
a tvý srdce je jak moře samý tajemství a tma

Dívka ze severu

				 rejstřík ...Zpět
CeF 	C2  H:1.poloha nahoře dylanovsky Dylan 

Až půjdeš tam, kde není skoro nic, 				
kde vítr vždycky samým sněhem hrál, 
pozdravuj jednu dívku u hranic, 
kterou jsem kdysi hrozně miloval.

Až začnou zuřit bouře na pláních 
a řeky znehybní tvrdý led, 
doufám jen, že ji ochrání
před vichřicí a zimou teplý pléd.

Vlasy má, doufám, pořád vlnité, 
dlouhé tak, že jí po pás splývají, 
vlasy má, doufám, pořád vlnité, 
ty mi ji nejvíc připomínají.

    1. sloku

Španělské schody

DAG -DA	C2		 rejstřík ...Zpět
Na Španělských schodech se stmívá, 
v zátylku světa zní zvon,
jsi nenápadná a nepůvabná,
ale chtivá jak Napoleon.
GDAh	/G
Právě se protrhly hráze.
Právě teď nevím co s tím. 
Právě jsem zaplatil draze. 
Právě jsem zapálil Řím.
DAG -DA
Vždycky jsem chtěl stavět lodě, 
po mořích plout, s větrem snít:
ta neodbytná a nenasytná
touha se nepotopit.
GDAh	/G 
Právě jsem objevil Zemi.
Právě jsem překročil Don. 
Právě jsem hýčkaný všemi. 
Právě já historión.
DAG -DA
V sedanských blindážích sládne 
i náš hořký a ztracený svět:
ta nedůtklivá a věčně živá
nevůle odpovědět.
GDAh	/G
Právě vzdal jsem se zlému.
Právě tak vzdám se i vám. 
Právě jsem uvěřil všemu. 
Právě se připozdívá,
připozdívá. -AD

Poslední ráno

(One Too Many Mornings )	 rejstřík ...Zpět
H:G 3.pol	C2	Dylan 
Někde venku štěkaj dogy		a zvolna padá tma, 
a když se úplně setmí,		 ten štěkot utichá.
Noční ticho tříští hlasy,	co mi rozrývají týl, 
čeká nás poslední ráno    a mě aspoň tisíc mil.
GDHe	CGD
Když se dívám z tvýho prahu,	jako bych na rozcestí stál, 
a potom se otočím zpátky,	 tam kde jsem s tebou spal. 
Jenže v zádech tuším cestu	 a ta mě táhne ze všech sil, 
čeká nás poslední ráno	a mě aspoň tisíc mil.
Ten můj hlad a divnej neklid, to je špatný znamení, 
slova jsou jenom slova       a na ničem nic nezmění.
Zůstalas pořád stejná	i já jsem zůstal, co jsem byl, 
čeká nás poslední ráno	a mě aspoň tisíc mil.

až si jednou

G CG CG CD	C2	křesťan křestan 
Až mi čas řekne stůj až si jednou sundám boty 
až mi smích kolejnic řekne příteli skoč
až mi zesvětští dlaň jako kachel z terakoty
až se posadím k tvým dveřím prosím neptej se proč

Až mi prach z věčných cest zhladí jizvu na mé tváři 
až budu vědět věci které líp nevědět
až mi poslední verš zplaní v starém makuláři 
snad to bude pozdě ale jistě naposled
A DA DA DE
Až pak vítr a déšť smyjí stopy u Golgoty 
až se dým spálenišť nakonec rozplyne
až si odepnu pás až si jednou sundám boty 
už nezbude mi nic a možná tobě taky ne

Pojďme se napít

		
Pěkně tě vítám lásko má,		 rejstřík ...Zpět
tak trochu zbitá a víc soukromá 
pěkně tě vítám a čemu vděčím za tu vzácnou chvíli
C FGC, e FCG (Fed) CF ea	jednou za sto let Fe (dC)

(GFe) G7/C7	C/F	ed	C	d	F	C
/ Pojďme se napít / ať nám mají z čeho slzy týct

V nohách ti dřepí bílej pták, 
už nejsme slepí a zlí, naopak 
už nejsme slepí a rozdejchaní 
jako když se spěchá branou vítězství

V očích ti svítí a sládne dech, 
a něco k pití tu ční na stolech 
a něco k pití, a nepospíchej 
stoletá má lásko když už nemáš kam

Dřív než se rozloučíme

CG GCG DCGC	
R: /: Dřív než se rozloučíme : / 
vrátím ti příběhy, ty mi vrátíš mé, 
dřív než se rozloučíme.

Dřív než dnes půjdeme spát, 
vrátím ti úsměv a vrátím ti ho rád,
Dřív než dnes půjdeme spát, 

aCG
Prý nechceš nic, nic nemáš, nevíš o ničem, 
což ti nejde o mou hlavu, drahá Salome? 
což netoužíte po mé duši, Lady M? 
          lakomé...
R:
Pravda, to je lehká holka z Moulin Rouge,
já nechci umřít znova, chci jen ruku podat ti,
jsou věci, které nekončí, a ty mi nikdo už
	…. nevrátí.
R: