Až někam pojedete, třeba se vám budou hodit moje zkušenosti, třeba to nezvoráte tak jako občas já. ( HomePage Petr Glas)

2018 / září Sasko - Forststeig = Lesní stezka

Na https://www.ceskesvycarsko.cz/cs/forststeig se to jmenuje LESNÍ STEZKA LABSKÉ PÍSKOVCE / FORSTSTEIG ELBSANDSTEIN
My to šli ve čtyřech pět dní (100km) a přišlo mi to tak akorát, že se šlo ale v klidu. Je to docela dost nahoru dolu, stezka nevynechá žádnou ze stolových hor snad jen profláknutý Pfaffenstein. A je vedená opravdu po nových cestách, jen vyjímečně kopíruje nějakou "starou červenou".
Je tu málo hospod, ani když se sejde do vsi mimo trasu. I s vodou to bylo občas horší, pokud nepijete z potoka. Pravda je, že u všech chat a bivaků byla nachytaná dešťovka - jednou vlastně ne asi se jim ucpal okap.
Orientace: značení je asi jedinou slabinout stezky. Nevim jak bychom to dali bez navigace a map v telefonu, i tak jsem to neuhlídali a párkrát z cesty sešli.
Bydlení: cestou od Bad Schandau jsou často k nalezení převisy (trampské kempy) s ohništi, oblast k naší hranici zas oplývá chatami (TREKKINGHÜTTE) a bivaky (to jsou triviální chatky) po 10 resp. 5 EUR viz http://www.forststeig.sachsen.de/cz/tickets-4123.html Nám se tam moc líbilo, je to nádhera. Vešli jsme se všude, ale asi je nutno počítat i s tím, že se sejde občas moc lidí.
Hospoda v Ostrově u kempu je dobrá a my ji použili dvakrát. Stezka totiž dělá skoro smyčku údolím říčky Biela a tak se to samo nabízí. Jinak jsme si jídlo nesli svoje a dobře jsme udělali.

2017 / září Švédsko - Laponsko

Podzim v Laponsko trvá asi dva týdny a je to na začátku září. To jsou barvy nejdivočejší a diblice už jsou přešlé prvními mrazíky tak že nejsou. Už jsme to prožili před pár roky ve Finsku a teď jsme se rozhodli že projdeme švédskou Cestu králů neboli Kungsleden.
Letadlo nás vysadilo v Kiruně a pak jsme použili bus i vlak. V autobuse nejde platit hotovostí jen kartou, vlak je třeba předem zastřelit přes web, jinak by vám třeba ani ve stanici nezastavil - pokud tam teda nenastupuje/nevystupuje někdo předem rezervovanej. Bohužel nevim, kdyby člověk nastoupil bez, co by dělali.
Voda je tu naprosto všude a všechna je pitná. Nosil jsem si dvoudecovou lahvičku, ale stačil by hrnek. Pitné bylo i jezero zvíci Mácháče. Bohužel teda voda tu bývá i zhora (mrholilo denně) a taky koncem pobytu už i v pohorách (trošku).
Polovina chat neposkytuje žádné občerstvení a vlastně ani denní útulek není jistotou. Někde ale maj kafe a horkou vodu (čaj, polívka) a taky plyn kdyby vam došel. To se ale dá předem vyčíst z informací na koncích treku. Denní útulky se hodí večer na vaření a pokec (když venku fičí a mží) ale nemá se tu spát. My u nich často stanovali. Bylo to pohodlnější.
My začínali v Abisku a tam se v Turist. centru dá posedět aniž by se kdokoli staral, nakoupit v krámku (plyn, testoviny, čočka i vločky vše na váhu, docela dobrý, ale na začátku k ničemu :-) Šokli mě Lugageroomem, kam zcela zdarma lze odložit i na dýl zavazadlo. My si tam nechali potraviny a prádlo, když jsme před vlastním Kungsleden učinili dvoudenní výpad do Norska, tak že jsme dost odlehčili. Super služba.
Počasí podle očekávání mrholivé a chladné. Někde mezi 4 a 10 stupni nad nulou, chvílema dost vlezlo, ale v zásadě pohoda. Vítr nepříjemný jen občas.
Barvy podzimu byly naprosto úchvatné, ale polární záři jsme tentokrát neviděli, bylo všechny večery zataženo.

2017 / únor Nový Zéland

Rozhodli jsme se si to udělat sami. Tak že přes web letenky (i vnitrostátní), auto z půjčovny, trajekt s tím autem a taky mořské kajaky a půjčení kol jsme s klením a skřípěním zubů dali z domova. Trasy jsme udělali z toho co jezdí cestovky, vyprávějí lidi a píší průvodce. Horší než integrace zdrojů bylo vyškrtání poloviny míst abychom se vešli do 4 týdnů :-(
Auto by bylo levnější koupit a prodat, ale to nejde když jedete na krátko jako my a nemáte tam agenta, který by to za vás udělal.
Někdo říká že je lepší na krátko dát jen Jižní ostrov. Nemyslím si to. Třeba Taranaki bych nerad vynechal.
Jídlo tam fakt nezkoušejte propašovat, jednoho takovýho posadili do letadla a vyvezli, mám to z první ruky. Naopak není problém u nich nakupovat v řetězcích, nic zrádnýho tam nečíhá na vás :-)
Spali jsme po kempech a ne na černo. Naše děti tvrdily, že když to zkusily, pokaždé je vyhmátli ještě večer a vyhnali, pokuta je mastná. Ale my zas potkali několik nocujících vanů a jedni češi tvrdili že tak spěj furt. Tak já nevim.
Všechno podstatné se dá vyhledat na webu ale každej to vidí jinak. Já bych nevynechal kajaky v Abel Tasman parku, cestu řekou k převisu v Paparoa parku, sopku Taranaki s přespánim nahoře. Ale třeba jsme měli počasí a kdyby nebylo....
vlastně moc jsem neporadil, co.

2016 / únor třetí Island

Jel jsem tam zase. Znovu na trek ze Skogaru do Landamanalaugaru (minule opačným směrem) plus autem kolem pobřeží. Šli jsme to 4 dny, ale jde tam vydržet dýl, minule to byl týden a opravdu jsme se nenudili a užívali si to náramně. Jen je třeba nést všechno to jídlo. Na tábořištích u chat ti nic nedaj. Jen vodu a WC. Neni ale problém spát kdekoliv jinde kde je voda a my pili všechno co nebylo vřelé.
Začátkem září tam bylo počasí jako u nás na konci října ale větrno. Déšť ale byl velmi soft a prakticky ho udržela i obyčejná větrovka.
Za dva roky mezi dvěma návštěvami na treku přibylo hoooodně lidí. Stejný termín a několikrát víc lidí. Nevim je-li to trend nebo náhoda. Pospěšte si :-)
Z Rejkjavíku jezdí autobusy na oba konce treku i někam doprostřed. Není to levné, ale praktické ano.

2012 / září Finské Laponsko

Do národního parku Urho Kekkonenna se jezdí v březnu na běžky a nebo začátkem září když je tam "ruska", přebarevný podzim. V létě se to nehodí jsou tam mosquitoes a jeden Fin řikal "zelená nuda" V lednu zase 40ky mrazy. My leteli přes Helsinka do Ivala a busem (12EUR) do Kiilopaa. V parku jsou cesty naprosto bez značení! a v bažinách se i cesta ztrácí. Při pečlivém čtení mapy nebo za pomoci GPS se ale pokaždé zase chytnete. Většina cest vede podél vodních toků tak že to orientaci zjednodušuje. Také jsou tu díky tomu velmi mírná stoupání, taková důchodcovská turistika :-) Až na to, že si nesete jídlo na celou dobu na zádech. Voda je tu pitelná ze všech zdrojů. Stačí jen malá lahev na cestu a ani ta neni nezbytná. Poslední trable po napití tu měl někdo před 40 lety, když uhynul sob přímo v potoce. Houby už pomalu končily, ale byly denně na přilepšenou, borůvky všeho druhu, žádná bobule tu prý není jedovatá. Sruby mohou být zcela zaplněné a je asi potřeba mít vybavení na spaní mimo ně, i když uvařit si tam lze v každém případě. Teploty byly v našem případě jak jsme čekali, 6 - 12 přes den, kolem nuly v noci, při jasném počasí dost pod. Zato slunce jsem čekal víc. Většinou bylo zataženo a přeháňky mrholivé, jakákoli bunda to udržela, velmi mírné. Jen boty vodou z borůvčí byly hodně testované. Moje fungl nové jediné obstály. Lidé milí, dřevo u ohnišť podle cest připravené, sauna finská :-) Určitě tam jeďtě!

2011 / červen voda na Velké Fatře

Velká Fatra je vápencová. Tak že tam je prostě málo vody. Šel jsem tu západní větev hřebene co se míň chodí (přes Klak) a tak vězte, že tam co je malovanej pramen pod Nižnou Lipovou, tak tam je, rovnou na cestě a silnej, myslim, že i v létě bude téct. Pak ten druhej jižně pod Jarabinou. V mé mapě vypadá jako na zelené značce, ale je třeba sestupovat z Jarabiny po červené k jihu a ve svahu do prava uhýhá vyšlapaná neznačená pěšina a po 300 - 400 m najdete fakt silný pramen. Tak to je vše :-)

2008 / říjen vlakem v Německu.

V Regensburgu jsem přišel k automatu na nádraží a na první pokus to dokázal koupit (na kartu). Jmenuje se to Bayern Bohmer ticket (za 32 EUR pro 2-5 osob) který platí celý den na ježdění po Bavorsku a i k nám až do Plzně. Podrobnosti najdete na webu a funguje to. Jo a v Plzni jsem měl 4 minuty na to vyběhnout do haly a koupit si to dál do Prahy a i to jsem stihl. Ale trochu nervozní jsem pravda byl.

2008 / září Barcelona + Pyreneje (oblast Esteny de sant Maurici)


- doprava: letěli jsme do Barcelony. Odtud autobusem do hor. Autobusy nebylo snadné najít,my našli spoj společnosti Alsina Graells z Barc. Nord v 7:30 ráno (prý jede i odpoledne, ale moc tomu nevěřim) do stanice Guingeta ale vystoupit se dá na přižovatce na Espot - staví to tam vždy i když v jízdním řádu to nemaj. Z letiště jsme se dostali vlakem (najdete snadno) za 2.60 EUR a přestoupili podle plánku metra tak abychom dojeli na Arc de Triomf nebo na Marinu. Ty jsou přímo u autobusového nádraží. Tam se dalo na informacích i anglicky, za 30 peněz lístek, nástupiště to bylo 30. Jízdenky na metro jsou u vlezu všude v automatu, my používali T10 to je 10 jízd (cena tušim 7.80) a jezdili jsme na to všichni, je to přenosné. Jo a zpět zase Alsina Graells v 14:30 ale pozor, v neděli v 17 hodin. No a z té křižovatky vás veme taxi za 10.- nahoru do Espotu. Zavolá vám ho pani na pumpě, má z toho provizi.
- bydlení v Barceloně. Pokud jste v lidskou hodinu na nádraží, je tam v hale (1.p) info o ubytování a ti nam našli levné (asi 20 na osobu a noc) - pokud vám nevadí hluk, bylo to dobrý). Když jsme ale přijeli před 23 h, tak tam sice bylo živo jako v poledne, autobusy se nevešly do dveří nádraží, ale služby nefungovaly. Tak jsme šli do ulice co vede od Arc de Triomf směrem na placa Catalunya a tam bylo hned několik penzionů. Mírně přes 25 jsme platili za osobu a noc. Taky hlučné, ale v centru.
- nákup: kritický byl pro nás plyn do vařiče (VAR, Colleman) který se nesmí letadlem převážet. Sehnali jsme ho v obchoďáku na ulici Rambla asi 200 m od Placa Catalunya. Nahoře v Espotu měli jen Blueťácké bomby.
- chaty: neměli jsme stan a spali po chatách. V září to skoro bylo bez problémů, vždy jsme si nechali z předchozí chaty zamluvit místo na té další, signál tam neni, ale oni mají nějaké jiné spojení a i ti nejprotivnější to bez řečí zařídili. Chaty jsou tak do 6 hodin od sebe, ale vždy přes sedlo 2600 - 2800 což by při blbé viditelnosti mohl být třeba problém. Ale my měli dobré počasí. Některé chaty jsou ale jen na přespání (zamknou v 8 ložnici, všechno ven, ani věci si tam nejde nechat, pokud bys bydlel dvě noci na jednom místě). Cena tak 15.- a na Alpenverein docela slušné slevy. Všichni si to berou se stravou (dalších cca 20 EUR), ale všude se dá nějak vařit, což byl náš případ. Co nám ale vadilo, často hodně vydýchaný vzduch v noclehárnách a nedalo se ani moc větrat. Nejvíc se nám líbilo na J.M.Blanc, nejméně na Colomers. Co ještě? Karty berou jen tu a tam, hajzlpapír se hází do koše protože odpad pouštěj rovnou ven, vařej dobře (pokud jsme to zkusili a nebo aspoň na pohled), boty nam neukradli ač se nechávaj u vchodu (i třeba venku na verandě) a batohy taky nejde vzít do ložnice. Nekoukali na nás ale skrz prsty že si kuchtíme sami a jí se to samozřejmě normálně v jídelně.
- vody bylo v horách všude dost. Nosili jsme jen do litru, brali všude kde tekla a bez následků, i když se tam pase dobytek.
- Naprosto bez lidí byla část na sever od Espotu (od chaty Pla de la Font k d'Amitges), ale ani jinde to nebylo jako jsme zvyklí u nás.

2008 / červenec Island - různé:


- Plyn jsme scháněli dost těžko v Rejkjavíku a okolí (nelze letecky přepravovat - i když mě před 3 roky nechytili :-). Pak ale už u kempů a benzínek v tur. atraktivních lokalitách měli všechny typy bomb za cenu mírně nižší! než v ČR.
- Jídlo se nesmí vozit na Island skoro vůbec, ale já to riskl, že mi ho v nejhoršim vyhodí. Prý namátkou kontrolují, ale mě to prošlo. Ale ceny na Islandu mi zas tak hrozný jak se říká nepřišly. Holt ta naše kačka je teď silná.
- Nečekejte velkou zimu (ale na kopcích hodně fičelo) ani husté slejváky. Spíš teplota 12-18 stupňů a "soft rain" tak že stačí ty různé membrány a softšely. (Pokud se ovšem nenecháte u moře načapat tou devátou vlnou na skalce u pobřeží. Ta mě prolila durch.) Taky stan vybírejte spíš do větru než proti hustému dešti.
- Baterku klidně nechte doma (v létě). Světlo je prostě furt.
- Je to mnohem větší pustina než si asi myslíte. 100km pouště je běžný standard.
- Ten trek přes Duhové hory bude asi fakt pěknej. Zkusili jsme z něj oba konce po jednom dnu, chodí se to docela dost ať už se stanem nebo bez, většinou budete stejně kvuli vodě u chat. Ty jsou ale zcela bez služeb, všechno jídlo ssebou!

2008/květen Drážďany vlakem

jeli jsme ve dvou z Prahy ráno do Děčína a pak navečer zpět z Drážďan resp. nějaké zastávky u nich. Koupili jsme si ráno SoNe za 440.- které platí u nás na všechny vlaky (asi ne na Pendolíno :-) a v Německu na osobáky a platí celý den jedno jak daleko jedeš. No za 220.- na osobu to neni špatná cena. Ještě by šly přihodit i nějaké děti, ale to nebyl náš případ.

2007/květen Volovské vrchy (Slovenské Rudohoří)

Z Popradu jede ráno(7:10) autobus do Rožňavy a staví na Dobšinském sedle (8:25) a ze Zlaté Idky jede v 18:00 autobus do Košic (19:00).
Naše noclehy:
1. kota 1230m (1210m) 1,5 km před Čertovou holou 1245m.
2. louky 1km před Orlia Studňa 1102m před Osadníkem
3. Hutianské lúky 0,5 km před Jedlovcem
Voda (neseděla nám moc s tím co bylo v mapách!):
- pod loveckou chatou Stromiš (tábořiště + půda chaty) před výstupem na Smrečinku, křížovatka se žlutou (červená přeznačena jinudy než v mapách). Studánka pod chatou
- u chaty Volovec pod vrchem Skalitý
- louky před Orlia studňa pramen souhlasí s mapou
- lovecká chata 2,5 km za Osadníkem (půda chaty) upravený pramen, ohniště, lavice
- Štos kapele – v restauraci v budově vedle recepce lázní (200m od tur.rozcestníku)
- Hútianské lúky 0,5 km před Jedlovcem silný pramen pod ostrou zatáčkou cesty v severním svahu, jižní prameny nenalezeny.
- sedlo mezi Zbojnickou skálou 1147m a Klopotní cedulkou značený pramen 50m vpravo
- sedlo Tri Studně pramen 5min po žluté
- asi i zavřená chata Erika či bufet na vrcholu Kojšovej holi – neověřeno.

2005/červenec Karnišské Alpy

Chaty jsou od sebe tak na "krátký" denní pochod a spěj v nich všichni (i Češi). Potkali jsme za čtyři dny asi tak jednu dvojici na těžko, jinak se chodí s 30-35 litrovýma batohama. Jestli jsou chaty někdy plné, že by se člověk nevešel, to nevim. My spali ve stanech a tím, že jsme byli opravdu jediní, nezdálo se, že by to někomu mohlo vadit. Ran měl podle map nahledanou pitnou vodu a ta byla nejméně 2x denně těsně pod hřebenem, nebo se procházelo stejně dost hluboko do doliny, tak že to nebyl problém. Spalo se samozřejmě u vody. Jediné místo kde nebyla voda 6-8 hodin cesty, byl náš 3. den od Luggauer Törl po Tilliacher Joch nebo jestli chcete radši mezi chatami Hochweißsteinhaus a Neue Porzehütte. Ale zrovna tam jsme neměli moc vedro, tak že bez problémů. Naše cesta byla choďák, i těch pár míst co bylo jištěno fixními lany to v tomhle ročním období nepotřebovalo. Dalo by se ale jít alternativně po jištěných cestách celkem dost často.

2005 / březen - pokud jedete na sever na běžky, mohlo by se vám hodit pár poznámek k Laponsku.
2004/listopad Vídeň

Cesta vlakem: po tuzemsku na množstevní slevu, Rakouskem na Z-kartu a Euroregion - já zaplatil za spátečku P-V 1000.- a to se mi zdá dobrá cena. Pokud si kupujete místenku, stačí po tuzemsku, že by někdo jel Břeclav - Vídeň a vyhnal vás (nebo obdobně v protisměru), to bych se opravdu nebál. Městská doprava je tam taky integrovaná jako v Praze a jednodenní permice stojí 5.- nebo když jen do 20:00 tak 4.- Eura v každé trafice. Jde si je koupit do zásoby, platnost je daná prvním ranním cvaknutím. Doprava je tam dle mého dost přehledná, když máte plánek tras v ruce. Bacha, je to velké město, vzdálenosti nejsou malé i když většina atrakcí asi bude poblíž centra. Intervaly se mi jevily kratší než v Praze.
Z galerií se mi líbilo v Horním Belvederu (5' pěšky od Sudbanhof) a v MuzeumQuarteru naopak zklamala mne Albertina.Na Hunderwasserovy baráky stojí za to zajet (tram N jede kolem nich) a to nejen na ten "hlavní" haus ale i naproti do pasáže (i na záchodky třeba) a za rohem 200m na další.

2004/říjen Saské Švýcarsko

Jeli jsme vlakem ráno v sobotu tam a v neděli zpět. Jelikož do Hřenska se už autobusem nedostanete, koupil jsem jízdenky až do Bad Schandau. To nebylo dobré. Cesta Praha-státní hranice stála pro 5 lidí 800.- a ten kousek ze Šmilky do B.S. (jedna stanice) 1000.- Mezi poslední českou vesnicí a první německou je to asi 45 min. pěšky, ale myslim, že by člověka vyhodili z vlaku (rychlíku) až v Německu. Tam je přívoz přes Labe, tak to by asi nebyl problém.
Ještě je tu jakási sleva So-Ne, ale ta je tady k ničemu, neplatí na EC/IC a tady jsou všechny rychlíky EC. Tak že blamáž.

2004/září Slovensko a jízdní řády na internetu

Nahledali jsme si to pěkně dopředu, ale: dva spoje prostě neexistovali! Dva jsme na to v počítači koukali a nic. Další spoj jel, ale 14 lidí ho na nevelkém autobusáku v Zlatých Moravcích prostě nenašlo. Odjel v tichosti bez nás. Poučení: vždy si napiš cílovou stanici spoje, v slovenských "jízdních řádech" se nedá jinak hledat. Jo a jeden spoj jel jak měl!
V Bratislavě na autobusáku, se nás hned pokusili okrást. Ale fakt hned! Varovali nás však místní, tak že je to pro ně tak 1:1

2004/září Vtáčník - voda

přišli jsme od severu k vrcholu nejvyššímu (Vtáčník) a tam značený pramen byl zcela suchý. A voda byla hooodně daleko v traverzu. Pak se druhý den ukázalo, že na vrchol to už bylo jen tak 30 minut (dle ukazatele hodinu a čtvrt) a 5 minut za vrcholem byl silný dobrý pramen (i tábořiště).

Tato stránka používá od listopadu 2008 technologii jQuery.