Tak tady ta čára to je kudy jsme se toulali v té pustině a ty žluté fleky jsou klikací a ukáží vám fotky z toho kterého místa na cestě.
Začínáme na ruské hranici (Murmansk 250km) Přes řeku vede lávka, ale v zimě se nepoužívá. Nakonec se ukázalo (po delším bloudění), že cesta vede rovnou po řece občas se muselo na břeh, to když se kry nahromadily Ivanka, Tomáš, Tonda ,,, a všude spousta sobích stop. první nocleh chata Jyrkaa... úžasné místo. Druhý den cesty bylo nejslunněji a řídkými lesy se jelo krásně Blanka odvážně kolem ledové vody v téhle části byla skútrovka pevná a vedla nás celkem dobře, Až na místa kde se dělila a nebylo jasné kterou cestou se dát. Pak jsme sjeli k většímu potoku a stupali podel něj do hor, tady se mi to moc líbilo, údolí potoka, cesta se sřídavě klikatila po ledě a zas naopak zkracovala zákruty lesem... chata Viera... bydlala s námi mladá finkská zdravotní sestra, která to jela solo, s plným vybavením, lopata stan, sekera,.. stoupali jsme nad hranici lesa a přes sedlo do údolí. Nakonec jsem se nevydali na jih pod původního plánu, báli jsme se trochu, že tam narazíme na ostatní z naší výpravy a přeplníme chaty u jezera Oběd pod borovicí. Posezení na vlastních zavazadlech a po jídle koluje hlt prostějovské griotky. ..dál a dál přes palouky... přes borové háje ... ...kolem letních lávek přes vydatné potoky. srub Porttikoski Lankojarvi Ráno bylo 10-15cm nového, řeka se zúžila a stopa zmizela, skoro nebo docela. Tonda hledá kudy dál. břehy tu byly skalnatější, údolí sevřenější a sníh hlubší. Nakonec se naše tempo tak snížilo, že bylo jasné že cesta vpřed pro nás nevede. Vrátili jsme se zpět na Lankojarvi. další ráno jsme se vydali od řeky po včerejších stopách jednoho Fina. Taky bloudil, ale znal to tu a cestu zas brzy našel. potok stoupal směrem k oblasti obydlené a dosažitelně jednodenní túrou, Konec cestování v pustině. Zpět na srubu Rautulampi, kde jsme obědvali při první projížďce seznamovací. Před vlastní cestou jsme se projeli po okolí na lehko a tady jsme v poledne narazili na první srub. březové pláně Takhle to první den vypadalo , že opravdu bude cesta značena a vyfrézována. Přesně jak nás informovala cestovka. Takhle se u cesty pásli sobi a nechali mě přijít asi tak na 6-7 metrů. Můj foťák s širokoúhlým objektivem 35mm je bohužel zobrazuje jak někde v dáli na obzoru. podvečerní nebe nad řídkými lesy Laponska Ještě jedni sobi na pozadí slunných kopců