Holandsko 99 Byli jsme tam. Je to po druhé v krátké době, ale je to tentokrát s dětmi. Dva autobusy, jeden s většími a druhý s menšími dětmi. Byl to Friesland, severní Holandsko, kde je to mnohem méně známé a frekventované, ale ne méně krásné. Groningen a k pobřeží, na ostrov Ameland (víte že tam se za odlivu dá jít i pěšky?) pak k hlavnímu městu Fríska Leeuwarden (tam je start i cíl toho slavného bruslařského maratonu 200km po 11 Holandských městech) dále Franeker a po břehu vnitřního moře (polderu) k jihu. Voda, mlýny, krávy a v závěru Amsterodam, a nějaká vodní atrakce pro děti (i nás dospeléjší).

FOTKY = klikni

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 1. den – 31.7. Sobota – příjezd 9.00 Groningen se nepovedl: dopravce se spletl v odhadu o asi tak 5 hodin - a tak byl jen krátký okruh okolo Holwerdu (zde v okolí byl kemp pro autobus č. 2 s 30 lidmi). Obyvatelé autobusu č. 1 + 10 lidí z autobusu č. 2 si vzali vybavení a přepluli trajektem na ostrov Ameland (noc v kempu Klein Vaarwater , Buren - na ostrově).

2. den – 1.8. Neděle - ostrov Ameland na kolech, lodní výjížďka do tulenní rezervace. Návštěva ptačí rezervace v dunách a blátech odlivových mělčin se líbila, první koupání v moři taky. Na ostrově je cca 90 km cyklostezek, projeli jsme ale jen část z nich. Vylezli jsme i na místní maják a podivili se kolik stovek lodí v okolí v posledních 200 letech ztroskotalo.

3. den – 2.8. Pondělí - přejezd Frískem přes Leuwerden (hlavní město) do Witmarsumu (nocleh společný v kempu Mounewetter kde byl bazén k dispozici - ale jen od 20 do 21 hodin, trochu pozdě) Trasa cca 80 km

4. den – 3.8. Úterý - přejezd do Lemmeru podél vnitřního moře - Trochu foukalo proti. Trasa plán 52, skutečnost cca 75 km.

5. den – 4.8. Středa - přejezd na kolech přes Giethorn (prohlídka vodní vesnice) - do Kraggenburgu v provincii Flevoland (nocleh společný – Camping De Voorst BV Leemrigweg 33, Kreggenburg trochu jako na Svratouchu) – Celkem trasa 70 km.

6. den – 5.8. Čtvrtek - Z Kreggenburgu krajem ukradeným moři (před 65 lety ho tu byly asi 4m) k hrázi, pak proti slušnému větru do Enkunzenu -krásné městečko za hrází (nocleh autobus č. 2 Camping Enkhuizer Zand Enkhuizen) a do Hornu taky krása! (nocleh autobus č. 1 – Camping Westerkogge, Berkhout) – celkem 115 km.

7. den– 6.8. Pátek - přes Alkmar se sýrovým trhem k Amsterodamu (nocleh společně před Amsterodamem – Camping Jachthaven “Uitdam”) Trasa cca 85 km bylo mnoho variant jak si ji zajímavě prodloužit. Bába se moc nesvezla, praskly jí tři dráty v zadním kole (asi po předchozí kolizi s obrubníkem). Mě se zase líbila městečka na trase, přístavy a uličky.

8. den – 7.8. Sobota - Amsterodam – nocleh opět v Uitdamu. Tam jsme byli na voskových panácích a večer lodí po kanálech a ve vykřičené čtvrti.

9. den – 8.8. Neděle - brzy ! ráno odjezd autobusem k Haagu (po zdržení v kempu, kde se pro parkující auta nedalo vyjet ven), návštěva Duinerellu (vodního parku) a odjezd do Prahy

10. den – 9.8. Pondělí - Návrat v pondělí v poledne.

 

 

Holandsko neboli Nizozemsko. Proč Nizozemsko? Celá polovina země leží pod úrovní hladiny mořea byla by proto bez ochrany hrází a nepřetržitého odčerpávání vody zatopena.

proč hráze? První ve Frísku se objevují v 1. století - navršené hliněné valy zpevněné drny trávy -byly púvodně spojnicemi nezi sídlišti v dově zaplavení okolního terénu. Stavba hrází se zdokonalovala, ale jarní tání na dolních tocích řek a bouře v Severním moři hnané větrem proti pobřeží dodnes často vítězí.

proč kanály a grachty? tz vlastně stahují do sebe vodu a tak vysušují okolní pozemky aby na nich šlo stavět, pást a vůbec žít. Ty větší pak odvádějí vodu k moři.

proč mlýny? Spíš než na mletí obilí jak tomu bývalo u nás, jsou v Holandsku k přečerpávání vody. Ta se z luk stahne do kanálu , z něj je přečerpána do velkého kanálu a znovu pak dál do řeky tekoucí v umělých hrázích (dijk) vysoko nad úrovní okolní ho terénu. Ta pak odvede vodu do moře, nebo vnitřního moře, od kud odtéká při odlivu do Severního moře. V minulém století jich v zemi bylo na 10 tisíc.

Amsterodam - jméno má od toho, že vynikl jako osídlení na protipovodňové hrázi (dam) na řece Amstel. Původně se tedy někdy před rokem 1300 jmenoval Amstelledam. Původně dřevěný, několikrát vahořel a tak měestská rada nařídila stavět z kamene. Aby ale bažinatá krajina unesla těžší kamené domy, musely být staveny na dřevěných pilířích minimálně 11m dlouhých, zapuštěných v písčitém podloží. Např. Královský palác stojí na 13 659 kůlech dodnes. V polovině 17.st byl Amsterodam největším městem v Evropě.