Jak to tam vypadalo? Mapku úvodem:

část první, západní Provence. Podle řeky Ardeche s tím skalním obloukem, kam se vejde celá řeka, pak do kopců s levandulí, starými vesnicemi z kamene a táhlé dlouhé sjezdy po celkem slušných silnicích.Hodně teplo a všude se dá ochutnat a koupit vysoce kvalitní mok Cote du Rhone.
Unikátní skalní brána, kterou protéká řeka Ardeche nás uvítala hned v první etapě. Všichni se fotili v té krásné a voňavé levanduli, tady konkrétně náš Jáchym. půvabná městečka - Bollene Takhle to šlo (rovnou vodou) v kaňonu říčky Toulourenc. Vody bylo dost! To jsem já v tunelu při tom dábelsky dlouhém sjezdu.

část druhá, o kus dál na západ. To je část Centrálního masivu, oni tomu řikali Gorges (kaňony) např řeky Tarn.Taky moc dobrý, jeli jsme kus na plastových kánoích, koukali na kroužící supy (!!), nahlédli do naprosto super obrovité jeskyní prostory s lesem krápníků, obdivovali vesnice ve svazích kam se snad ani nedá dostat. V každé z nich stojí velmi autentická románská bazilika, kostelík, pekárna nebo most. To mě opravdu vzalo.
Levandule a jiné kytky rostly, jak vidno i tady. Ester má ráda žlutou. nejhromadnější foto - pozor bude se to dlouho stahovat!! Jinou atrakcí (než jízda kolmo), byla plavba na plasťákách. Ne vždy to ale jelo tam kam a jak by posádka ráda. Ale v horkém létě se dobře plave. Obrovitá prostora v Armandově jeskyni a její krápníky. Tohle je ten románský most co mě tak nadchnul Ještě jednou tentýž most, ale jiný pohled a jiný scaner.

část třetí ještě o kus dál na západ. Pokračují města z kamene na převisech, zhoustly jeskyně a v nich přibyly malby od těch chlupatých našich prapředků - ano tady je i ta slavná Lasceau. Taky ale přibylo komerce a tak Rocamadour např. vypadá asi jako náš Karštejn.Ale těch hradů a zámků, to bylo něco!
Jeden z mnoha, převážně románských kostelíku, či bazilik. Tenhle most nebyl nejstarší co jsme potkali, ale rozhodně stál za to. Zvolna vzhůru. Kam? No asi někam ku hradu, ne? Naše děti si poslední den zkusily jak se hraje troubadourům - ulička v Sarlatu. Velká fotka s husami Sarlatskými Hrálo se pak i v autobuse cestou domu... .. no a to je už konec. Cestou domu, zarostlí, špinaví, ale plni zážitků.