Trail XXXI. Česká Třebová - Ústí nad Orlicí - Choceň

Potěšilo mne, že Trail se opět zabydlel v našich kalendářích a účast se drží nad čtyřicítkou i když to není kulatý ročník. Někteří nás dojížděli, jiní zase odjížděli, ale pořád to byl nepřehlédnutelný houfec Géčkařů. První nocleh v takové té pravé turistické chatě se mě moc líbil, i když možná někdo byl lehce nervozní ze spaní v prostoře, kde ještě hrubě po desáté večer pili a čudili místní mladí. Ráno foukalo, ale nepršelo a tak jsme se drželi pohromadě, obhlédli místo pobytu velikána a pak se sunuli směrem z povzdálí kopírující trať Třebová, Ústí, Choceň. Počasí se nezlepšilo, právě naopak, ale i z pod kapuc pláštěnek se dá povídat a lidí, kteří jezdí jen tu a tam, bylo kolem dost a dost. Večer jsme ucabrtaní zapadli do sálu hostince v malé obci a v místnosti „nahoře“ u piána si s Petrem zapěli, někteří i zatancovali. Vlastně se tancovalo docela dost, když si to teď tak připomínám. V neděli jsme na poloviční cestě vyplenili cukrárnu a já se pak trochu ztratil, pročež jsem nezachytil nástup hlavního pole a nechal si na dohled ujet rychlík v Chocni. Nevadilo, prohlédl jsem si město a konstatoval, že v městském parku, by se dalo dobře přespat třeba až někdy vyrazíme na kola v pátek večer do téhle oblasti. Tak zbývá poděkovat organizátorům Líbě a Ranovi , vzpomenout trailovou polévku, které bylo letos dost pro všechny a připomenout, že trailová píseň byla od Radůzy a to ta o čápech z komína od cihelny. Za rok zase nazdar. Dědek