Králiky podzim 2017 - Trail

na stránky PetrGlas.net
podobné
mapa
10.-12.11 2017: pro web

Jako každým rokem i letos jsme s Gymnasionem vyjeli na podzimní toulání se spadaným listím. Připravila ho opět Jana E po deseti letech - no asi to bude tím, že už zas má kulatiny. Králiky vybrala, protože tam jsme s GC ještě nebyli. Počasí bylo hodně podzimní a v noci na sobotu dokonce nasněžilo, tak že to v krajině vypadalo jako že už skoro zima. A taky byla. Foukalo, navlíkl jsem se jak to jen šlo. Couravě jsme došli do hostince 16km daleko a tam pojedli, počkali na Janin extra bus a ten nás dovezl zpět do poutního domu na Mariánském kopci. Večer se hrálo a zpívalo i když trochu jinak než obvykle, chyběl totiž Petr. Ale snad to šlo. Neděle, to jsme se trochu rozsypali po okolí, k Frantovi a ke studánce a do města a taky do muzea betonové hranice. Pak jsme zas popojeli Janobusem a ušli ještě kus pešo na oběd a vlak domu. Trail se vydařil, díky Jano

Trail s králíkama pro Forum Iva Hor.

V hlavě mi dupou králíci a ne a ne je zahnat. Prostě se tam usadili. To bych se radši šla napít, lásko má. Zvlášť když život tě oooo otáčí (ze školy k soustruhu a zase zpět) a vlnky tě kokokoko konejší. Účastníci letošního Trailu vědí, ostatní nejspíš už tuší. Ano jedná se o trailové písně a Píseň pro Janu, přesněji Píseň ke kafi na břehu Orlice. Už název je krásně poetický. A v tom duchu byl celý letošní Trail. Za tmy a pršení, po kluzkých kamenech zapadaných listím, do prudkého kopce, podél staré křížové cesty ke krásně osvětlenému klášteru Hedeč nad Hoře Matky Boží. Trailová polévka, zpívání, teplé postýlky či spacáky. Ráno prohlídka kláštera a pak už do větru, zimy a mlhy. Ale překvapivě oproti předpovědi a našim očekáváním déšť ustával, mlha se trhala a objevovaly se krásné výhledy do krajiny lehce pocukrované prvním sněhem. Svatý Martin ten den nezklamal. Ale plánovaných 25 km, to ne. Nakonec nám bohatě stačilo asi 16 km do Jakubovic. Jen jsme vlezli do hospody, rozpršelo se. Jen jsme vylezli, čekal na nás malý zázrak v podobě sytě oranžových protějších kopců. Světlo a tma, barva a stín. Někteří z nás to ještě podtrhli výbornou místní pálenicí. Pak už autobusem domů do tepla poutnické ubytovny. Zvláštní místo, tajemné. Nádherné rozhledy do všech stran, v každé denní i noční době. A zrovna toto krásné místo vybrala Jana s Dášou pro letošní Trail a pro oslavu svých narozenin. Prosadit se chtěla i místní kapela, ale nakonec se přece jen všichni přemístili do „naší“ místnosti na břehu Orlice. Pánové s barevnými deštníky, dámy u kafe ššš. Martinské víno, vynikající martinské rohlíčky od Jany a neméně skvělé koláčky od Dáši. Dárečky, povídání a zpívání hodně přes půlnoc. Neděle ráno focení, chvíli dokonce na nás vykouklo sluníčko. Rozprchnutí do kraje a „sprchnutí“ díky autobusu, který nás nablížil k cíli. Krásných asi 10 km společného putování do Mladkova na oběd. Pak už jen pár písní, cesta domů, tradiční rozloučení na nádraží. Opravdu vydařený trail. A stejně nejvíc se mi líbila ta páteční cesta na kopec ke klášteru, kdy ještě vše bylo před námi. Díky všem, kdo přispěli k jeho přípravě i zdárnému průběhu, a hlavně Janě a Dáše za pozvání do jejich kraje.

44. Trail v Králikách pro Forum Dědek

Na Trail já musim. Letos jsme se vypravili za brouzdáním spadaným listím do kraje Jany Elstnerové, konkrétně ke Králikum (nemá tam být Králikám? Ani jedno mi nezní dobře.). Bydleli jsme v poutním domě na svatém kopci, a tak logicky do programu patřila prohlídka církevní památky, kde jsme sice nelezli po schodech po kolenou, ale krapet jsme trpěli i tak – zimou. Bylo to v sobotu ráno, v noci u nás nahoře nasněžilo a postávání v kamenných chodbách – já nevim, jak tady mohli přespávat ti poutníci před dávnými lety. Život asi byl přeci jen tvrdší než dnes. My vypadli z kláštera zmrzlí jak drozdi, ale ostrým pochodem jsme to rozchodili. Rozcházeli jsme to tak dlouho, až jsme odpoledne došli do hostince, kde nás nakrmili, napojili a počkali jsme si tam na Janobus přistavený jen pro nás. Večer bez Petra V. byl krušný, ale vydrželi jsme to nějak :-) V neděli byl vlastně po ránu rozchod, abychom si prohlédli Králiky a okolí podle vlastních choutek, pak ale zase sraz na Janobus (to se nedá stihat!) a ještě drobná turistika. Končíme, jak jinak, zase v hostinci. A na vlak. Polivka trailová zelná, trailová píseň Pojďme se napít, účast 58 hlav org. Jana E., které tímto děkuji.

Trail v Králíkách pro Forum Ria

Začalo to už na Hlavním nádraží, neboť Jiří K. dal sraz na takovém místě, kde jsem nikdy nebyla. Dědek předpokládal, že bych víkend strávila asi blouděním po Hlavním nádraží, a tak se se mnou sešel klasicky u sloupů před tabulí a pak mě doručil na místo určení – k jakýmsi průchozím skleněným dveřím. No – nebyla jsem sama, kdo bloumal po nádraží hledajíc trailový sraz … Naštěstí jsme se nakonec všichni našli a na Trail do Králík dojeli. Tady na nás čekala hlavní organizátorka Jana a my se vydali vzhůru na kopec nad Králíkama, kde stojí klášter. Šlo se alejí starých stromů a kapliček a bylo to fakt dost do kopce. Zápasíc s dechem jsem se propadla na konec pelotonu - ještě že mě jistila Lia, která se mnou pomalu postupovala vpřed. V poutním domě na nás čekaly pokojíčky a kupodivu ještě trailová polévka i s večeří. Na večeři jsme úplně zapomněli, že by snad měla být, ale když byla, tak jsme se nevzpírali. Večer se ani nehrálo, ale mluvilo, to víte 59 lidí - a než si s každým pokecáte, je skoro ráno! A ráno byla venku fakt zima! Měla jsem na sobě snad všechno, co jsem měla s sebou! I pyžamové kalhoty pod džínama. A ranní prohlídka ledového kláštera vám krev v žilách nerozproudí. A i když byla zajímavá, na konci jsme si všichni kontrolovali omrzliny. Putování po hřebínku mlhavou podzimní krajinou bylo nakonec pěkné. Sem tam byly i výhledy, které byly slibovány, a právě když začalo pršet, tak jsme dorazili do hospody. A tady byla objednána další, tentokrát už netrailová polévka, které se vydávala z kotle venku. Ale hlavně byl objednán autobus, který nás dopravil tentokrát až nahoru před poutní dům. Večer nás Míla rozdělila na pěnice a tanečníky. Pěnice Janě k jejímu kulatému jubileu zapěly krásný text od Míly na melodii „Akáty šumí, když padá déšť“ a pánové se vlnili do rytmu s roztaženými deštníky. Prostě – umělecká lahůdka k Janiným narozkám. A pak se hrálo a zpívalo až do dalšího dne. Dědek si to pochvaloval, že se stále střídaly žánry a že hraní bylo velmi rozmanité. A kdo nechtěl poslouchat naše muzikanty, mohl sejít o patro dolů, kde hrála jiná skupina, která tu měla soustředění a byla vděčná za každého posluchače. Další den jsme strávili nejprve kolem kláštera, kde jsme navštívili jak zázračný Mariin pramen, tak zvláštní sochu mezi dvěma sloupy – prý Františka. Někteří odešli do muzea bojové techniky a opevnění a jiní se jen tak potulovali po Králíkách, kde bylo vše zavřeno. Naštěstí Sýkorky před Trailem uklízeli spíže a měli zásoby všeho možného, co teče – sladké pro dámy a ostré pro pány, a tak jsme si v Králíkách na náměstí udělali menší mejdan. Však trailová píseň zněla „Pojďme se napít!“ A to jsme tak beze zbytku plnili. Od muzea nás pak opět Janou objednaný autobus odvezl na cestu, kterou jsme lesy došli až do hospody v Mladkově, kde jsme snědli oběd, zapěli trailovou píseň - a odjeli pěkně domů, do peřin. Děkujeme, Jano, a ještě jednou vše dobré k tvým narozkám!

Trail, Trail,… pro Forum Lia

Rok se s rokem sešel a už tu byl zase „závěr sezóny“ - rozuměj závěr jarně-letně-podzimních aktivit odehrávajících se převážně v přírodě - alias TRAIL. Letos jsme se „vrátili“ do kraje moravského, do podjesenicka a podkrálovo-sněžnicka. Po 2 dny se stal naším druhým domovem Poutní dům kláštera na Hoře Matky Boží - Hedeč. V pátek jsme vlakem dojeli do městečka Králíky, dál jsme museli po svých. Ale časy se mění, nejen že při svém putování už nemusíme vláčet „plnou polní“ po 2 dny, ale batohy a zavazadla z nádraží nám odvezla auta Jany a Dáši až do Poutního domu (pardón - někteří se nenechali zviklat a svá zavazadla do kopce cca 250 výškových metrů a 3 km dálkově vynesli sami). V Poutním domě bylo pěkně teploučko, čekaly nás čisté postele a otevřená restaurace s večeří (kdo si objednal). V sobotu po ránu nás vítal sněhový poprašek, vítr a pěkná zima. Z okna do „nečasu“ venku se dobře dívalo. Kdo chtěl, posnídal ještě v restauraci. Před vlastní hřebenovou túrou jsme s milou průvodkyní prohlédli místní nádherný poutní kostel i s přilehlými ambity a hurá do přírody. Chtělo to plnou zimní výbavu. Obzvlášť na odkrytém hřebeni byl vítr a chvílemi i sníh hodně vlezlý. Ale na závěr nás čekala milá hospůdka, teplá gulášovka a -světe div se- autobus až „domů“. Už to není - jak je v kronice Trailů inzerovaných - za sobotu 30-40 km s batohy, ale sotva polovina, bez batohů,… Ale také už nám není dvacet a večerní program s oslavou kulatých narozenin Jany El. vyžadoval bdělost a plné zapojení všech účastníků až do noci. Doufám, že Jana si své narozeniny užila a taneční představení, naše přáníčka a drobné dárky jí byly odměnou i za skvěle připravený Trail. Nedělní výlet už byl kratší. Část účastníků ještě navštívila Vojenské muzeum v Králíkách, pak nás zase popovezl autobus k východisku hřebenové túry z Horních Boříkovic do Mladkova, kam jsme došli přes lehce zasněžený les, kolem dělostřelecké tvrze Bouda a řady dalších „řopíků“ - zbytků to předválečného opevnění Česka. V Mladkově náš čekal ještě pozdní oběd (klasika - řízek s bramborovým salátem) v Hasičském domě a pak hurá na vlak. S naším nástupem do vlaku začalo znovu pršet a pršelo a pršelo celou cestu vlakem do Ústí nad Orlicí a po přestupu na Brno (já s Majkou) a na Prahu pršelo až domů. Ale byl to vydařený Trail. Písničky, kamarádi, pochod přírodou i něco kultury - velký dík Janě - a Dáši - za organizaci a skvěle připravený program.

Autobusový Trail pro Forum Mila

Přiznám se, že jsem si nejdřív říkala, že ty autobusy budou ráz Trailu asi rušit. Ale nikoliv, krásně nás to ušetřilo chůze po nudných silnicích a pomohlo jít o to déle zajímavou krajinou a nezničit se. Díky Jano, byl to moc povedený Trail, a to nejen kvůli autobusové výpomoci.