49. Trail - Česká Třebová

listopad 2023

Trail je nejtradičnější Géčková akce a koná se každoročně na přelomu října a listopadu. Letos si ji vzal na starost Honza a pozval nás do České Třebové, kterou všichni známe jako železniční uzel, ale tím to končí. Vlastně nekončí, je tam co vidět a v okolí také. My jsme v sobotu odjeli lokálkou do Opatova a přes psí kuchyně a Semanín (polévka bramboračka houbová a halušky) se vraceli do Třebové. V neděli jsme oběhli Kozlovský kopec a v Horách něco pojedli (děsná obsluha). No a my kačeři jsme díky keškám poběhali i město samotné a taky park Javorka co se mi moc líbil. Několikrát jsme zapěli trailovou píseň (Kráčel krajem poutník a s upravenýma slovama také ty Dobešovi kšandy), večery jsme také propěli (kapela nebyl letos jen Petr ale i kladenská posila a Eda s Karlem) a vůbec to nebylo špatný.

49.Trail 2023 ve Foru

autor: Vlasta

Trail 2023 nám zase krásně vyšel
Při páteční cestě od vlaku do ubytovny jsme sice trochu zmokli a profoukli, ale na pokojích bylo teplo a večer jsme strávili společně. Petr hrál a zpíval - postupně se přidali další hudebníci i zpěváci. Ráno jsme si přivstali, abychom stačili dobře posnídat a dojít včas na vlak, který nás dovezl do Opatova na start dnešní celodenní procházky. A ještě před odjezdem jsme si na nádraží stačili krásně zazpívat. Cesty vedly převážně lesem, počasí bylo oblačné i slunečné, jen při výdeji oběda ve stinném a větrném údolí jsme trochu vystydli, takže se někteří vydali kratší cestou údolím k domovu a jiní se zahřáli výšlapem do kopců na výhledy. Cestou jsme pozorovali, jak rostou houby, zbarvují se stromy, padá listí, mění se zajímavé obláčky na blankytně modré obloze a na kopcích se pasou stáda neobvykle bílých krav. K večeru někteří navštívili kavárny, druzí muzeum dopravy a její historie v České Třebové a další se jen tak prošli městem. Po dobré večeři se zase hrálo a zpívalo, tentokrát čtyři kytary, harmonika, mandolína a banjo. Předpovídaný déšť spadl během noci, a tak v neděli bylo od zatažené oblohy až po krásně modrou oblohu s neuvěřitelně tvarovanými bílými obláčky. Takže na podhledu bylo možno na obzoru vidět i tu Sněžku a jiné kopce. A zase zpívání, pohoda, výhledy a cestou dolů jsme se doklouzali do pravěké vesnice a zevrubně si ji prohlédli. Také se nám všem líbila písnička, kterou složila přímo na míru na podzim a Českou Třebovou Ivana Minářová. Trail jsme si užili, počasí nám přálo a tak velké díky všem, kdo se podíleli na jeho organizaci, i hudebníkům, kteří nám vyhrávali a vláčeli se s nástroji. Díky Vlasta

autor: Lia

Trail Česká Třebová 3. - 5. 11.
Střípky z letošního Trailu, posledního předvýročního (50 let): Výborná volba místa – téměř napůl mezi Prahou a Brnem, tudíž i pro nás brňáky dobře dostupné. Kraj železnice, známý železniční uzel – takže jsme i dle letošní trailové písně sice „obuli pohory a prošlapali okolí nahoru a dolů”, ale vzhledem k tomu, že „proti letům minulým už projdem toho půlku” (a mnozí „kamarádi vzali s sebou hůlku”), mohli jsme první den pro přiblížení k výchozímu bodu trailování „kromě chození svézt se i vláčkem”. Příroda nádherná, listí barevné na stromech a hnědavé na zemi. Místy trochu blátivo – asi hlavně po pátečním lijáku, ale přes den se většinou sluníčko smálo. Výhledy z kopců, oběd v přírodě (včetně tradiční trailové polévky, krásně teplé, dovezené autem). Večery s písněmi známými i méně známými, za doprovodu četných hudebních nástrojů a zpěvů z mnoha hrdel. Ubytování již pohodlnější než za počátků trailování – nynější studentské internáty (o víkendech umožňující ubytování i nestudentům a v posledních létech hojně trailisty využívané) jsou přece jen již na dobré úrovni a poskytují za relativně levný peníz střechu nad hlavou i možnou stravu. A hlavně poskytují i místo, kde „jsme pokecali, popili, ke stolu se smáčkli“ - vše v úvozovkách slovy letošní trailové písně, na melodii podle Pavla Dobeše, upravené slovně Ivanou Minářovou. Zkrátka – „Trail do České Třebové, to byl dobrý nápad“. Velký dík za organizaci, stálou péči o informace včetně aktualizace map, zajištění dopravy a vůbec všechno kolem nelehkého úkolu přípravy a organizace akce pro více než 60 lidiček – Honzovi Minářovi s manželkou a Ivanu Soudkovi. A příště zase... Přidejte se. Lia Elstnerová

autor: Dědek

Trail 49. Česká Třebová
Ještě jsem to teda zkontroloval, byly nějaké pochybnosti, ale opravdu po jednom vynechání (corona) nás čeká padesátý Trail až napřesrok a to je dobře. Líp se to bude počítat. Honza nás pozval do České Třebové – měl jsem své pochybnosti, co budeme dělat v železničním depu, ale okolí města je opravdu návštěvy hodné. Na tom kopci nad městem jsme sice už s Ranem a Líbou na Trailu byli, ale k mému překvapení je to už 20 let a naopak mne nepřekvapilo, že si to vůbec nepamatuju. Večery byly také fajn, nehrál tentokrát jen Petr, ale přidala se i kladenská sekce a sekundovali Eda s Karlem a to je taky dobře. Doufám, že i posluchači to vnímali kladně. Možná jen tanečníci si někdy povzdechli nad rytmickými anomáliemi, které Petr nedělává :-) Trailová píseň byla zdvojená, jednak Kráčel krajem … a pak upravená ta Dobešova o ČT. Dopravu pokud jsem správně informován zajišťoval Ivan S. I jemu patří dík, cestovalo se krásně, i za polévku Trailovou bramboračku s houbama díky a zase za rok! Chválí a těší se Dědek

autor: Petr Kunc

Z panelové diskuze odborníků na téma 49. Trail:
Sociolog: Trail je zvláštní případ periodicky se opakující turisticko-společenské aktivity společenství lidí, která se rozpadne pravděpodobně až s jejich rozpadem fyzickým. Letos se konal po čtyřicáté deváté. Železničář: Ano, a konal se v České Třebové, ve městě tak úzce spjatém se železnicí, že více to snad už ani nejde. Zauzlovanější železniční uzel v Česku nenajdeš.

Znalec umění: … a před nádražím provokativní socha železničního stavitele Jana Pernera od Jaromíra Garguláka. Rachitická postava zkostnatělého muže, která drží okřídlené kolo. Ta ruka je placatá jako by ji kolo přejelo a hlava zploštělá jak od úrazu telegrafním sloupem … a všude samé pražce … Textař: tématické přetextování Dobešovy písně Pražce z jara na podzim Ivanou Minářovou bylo velmi dobré. A vlastně první autorský počin v tomto směru za celou historii Trailů!

Hudebník: Mohla se hrát během Trailu i častěji. Ale dva pestré večery plné písní v podání čtyř kytar, bendža a harmoniky byly doslova dechberoucí. Hlavně, když se na ně začalo i tančit.

Taneční porotce: ano, pěkné, ale chtělo to ještě více energie a vystretý chrbát !

Kuchař: mě tedy spíš zaujaly bohaté snídaně, a i ten večerní guláš byl povedený. Nemluvě o trailové polévce podávané pod širým nebem. A to bylo ještě možné přikoupit halušky, pivo a jiné dobroty!

Architekt: to nebylo pod širým nebem. To bylo pod turistickým přístřeškem zbudovaným obcí na místě dříve stojícího domu a z původního stavebního materiálu! Velmi výjimečné. I rozdělání ohně, schování se před deštěm a dokonce i přespání zde bylo možné.

Meteorolog: to však letos třeba nebylo. Počasí v sobotu bylo po předchozím deštivém dni a noci slunné s teplotou kolem 14°C. Větřík mírný západní.

Přírodovědec: … krásný podzimní den. A všimli jste si, jak na listí začínají vystupovat karotenoidy v létě překryté chlorofylem, který se nyní vinou slabšího slunečního svitu začíná rozkládat?

Znalec umění: ano, chemie, budiž, ale v první řadě jde o úžasnou paletu barev ať už je vytvořena jakkoli. Však ne nadarmo si zde v Kozlově koupil chaloupku Max Švabinský. Zdejší krajina i obyvatelé malíře inspirovali k řadě prací.

Archeolog: ten už ale patří ke žhavé současnosti. Ale co třeba pravěká osada Křivolík? To bylo něco! Škoda, že ji její obyvatelé na zimu již opustili. Jen jeden kus tura a pár slepic zůstalo.

Turista: víte co, ono je v každém koutě Česka na co koukat. To jste ještě spoustu aspektů letošního Trailu nepostihli. Takže příští rok k té padesátce, kdo jste letos pauzírovali, určitě přijďte. Když už ne jinam, tak alespoň na Trail. A díky moc všem organizátorům, povedlo se vám to letos na výtečnou. Petr K.

autor: Aja Bau

49. Trail, 3.-5. 11. 2023
Jezdívajíce/jezdívaje/jeda/jedouce … no prostě když jsem jezdívala na prázdniny k prarodičům na Moravu, byla vždycky Česká Třebová tou stanicí, kdy se už blížila Morava (tehdejší cesta Praha – Přerov trvala rychlíkem přes 4 hodiny) a opačným směrem stanicí, kdy už jsem zase byla blíž Praze. Měla jsem tudíž Českou Třebovou spojenou vždy jen s nádražím a těšením se na cíl cesty. A ejhle, ono je to i město s hezkým centrem, zajímavými budovami a pěkným lesnatým okolím, což jsem poznala díky letošnímu Trailu. Vše bylo výborně zorganizované, připravené, bez zádrhelů. Bezva byla i příprava tras, neboť se daly různě zkombinovat, zkrátit, což se dost hodilo mému bolavému kolenu. Nedělní trasy jsem se už bohužel nezúčastnila, ale i tak to stálo za to. Kromě nádherně barevných lesů bylo zážitkem i polní servírování trailové bramboračky (s aperitivem ??) u Knajpoviště v Semaníně a návštěva Kostela Sv. Bartoloměje taktéž v Semaníně, kde nám velice milý a ochotný kostelník udělal přednášku o historii území a rekonstrukci kostela, který slouží i jako výstavní prostor. Semanín je vůbec zajímavé místo – to si tak štrádujete kolem domku s předzahrádkou, ze které se na vás ještě v tuto dobu smějí nádherné hrozny vinné révy, a protože právě vyjde ven pán domu, pochválíte mu ty hrozny a on řekne: „Počkejte, já vám dám na ochutnání“, doběhne pro nůžky a ustřihne vám 2 obrovské, leskloučké a slaďoučké hrozny z kterých se najedí čtyři lidi … no řekněte, kdy se vám tohle stane. A navíc oba večery plné muziky! Sestava byla hodnotná – 4 kytary, 1 banjo, mandolína a harmonik nepočítaje. Má uctivá poklona a vřelé díky, páni muzikanti, bylo to skvělé! Takže Honzo a Ivano a Ivane, díky za skvělou přípravu a bezva atmosféru letošního Trailu! P.S. Mezi sobotním odpoledním posezením v cukrárně Lucerna (výborné) a večeří ve Střední škole technické a dopravní, kde jsme měli ubytování, se mi vloudila do hlavy písnička na melodii Okolo Třeboně: Okolo Třebové, okolo Třebové couraj se kmetové, couraj se kmetové. Dej Géčkařům, to ti povídám, dej Géčkařům guláš, A Géčkařům, to ti povídám, i podruhé nandáš. Až se tu napasou, až se tu napasou, domů se ponesou, domů se ponesou. Dej Géčkařům, to ti povídám, dej Géčkařům kafe, Ti Géčkaři, parta veliká, tam každý rád krafe. (a bohužel i při muzice ??) Aja Ba

autor: Vlasta H.

49. Trail
Jestli snad někdo měl po páteční zmoklé cestě do ubytovny obavy, jak nám to letos všechno vyjde, sobotní ranní slunce je určitě rozpustilo. Vyšlo nám snad všechno. Určitě i proto, že Honza s pomocníky vše pečlivě do detailu připravil. Vřelé díky! Nebyl jsem asi jediný, kdo znal Českou Třebovou jen z vlaku a věděl akorát, že je to velký železniční uzel. Pravda, pražce jsou tam opravdu všude, ne nadarmo o nich Pavel Dobeš v předloze k trailové písni zpívá. Ale je to i hezké město s ještě hezčím okolím. Je to už k vidění i na fotkách na Gymnasion.cz. Pěkně jsme to tam procourali, i když samozřejmě jsme nemohli stihnout všechno. Trasy byly takové akorát. Bylo dost času i na přestávky, kdy jsme společně zapěli písně nejen trailové. A to je ta správná trailová nálada. Přes pohodové tempo jsme se včas vraceli, takže pak zbyl čas i na prohlídku města. Ani tam jsme nestihli vše, což je výzva sem ještě někdy zajet. Nejvíce se mi líbilo u té fontány s obrovskou žulovou zeměkoulí. Dvakrát jsme si tam zazpívali při čekání na vlak. Muzikanti nám k tomu hráli a my jsme si zase mohli hrát s tou koulí. Co dodat, aby to nebyla jen samá chvála? Místy bylo trochu bláto a domů jsem si přivezl zakousnuté klíště. V listopadu klíště – to vypadá, že s tím globálním oteplováním to začíná být vážné. Vlasta H.

autor: Jan M.

K Trailu
Děkuji všem účastníkům letošního Trailu, že jste po celou dobu vytvářeli príma atmosféru a že mi na Trailu bylo moc dobře. Mějte ještě trpělivost, než dostaneme faktury, pak teprve přijde den a vyúčtujeme to. S pozdravy Jan Minář

trasa
na stránky PetrGlas.net
podobné