Jak to bylo? Domluva zmatená, já furt nevěděl, ale kluci taky ne, ale pak jsme se sešli ještě v pátek večer, zkusili si zbrusu novou stezku v Lípě, asfalt ještě mastnej, asi 5 kiláků, tam a zpátky za chvilku, dobrá. Ještě tam stavěj zábradlí (nechápu proč) a prej bude časem pokračovat dál ke kameným varhanum.
Ráno jsme nasedli do auta a hajdy na sever. Budyšín (Bautzen) a pak k elektrárně co je vidět pěkně z dálky a u ní rekultivační jezero Bárwalder see, se stezkou velmi novou a hladkou kolem. Je to místy ještě málo zarostlé, ale leckde už i hezký lesík a kroutí se to i nějaká ta odbočka od vody, možná se to časem ještě líp propojí na tu Žabí stezku. Kolem je to asi 20 a nikdo tam nebyl vlastně. Voda čistá, elektrárna pouští jen páru a chystaj tam rekreační zonu, asi lidí časem i přibyde.
Pak jsme se přesunuli kus k severo východo východu a od jakéhosi mlýna se pustili podél Sprévy po té Žabí stezce. Ta se mi líbila moc, to je lesnatější, občas vesnice, asfalty nebo dlaždice skoro bez spár. Dojeli jsme až k jezeru Scheibo za vsí Burghammer, to je taky rekultivace povrchových dolů, moc hezký okruh asi 14 km. Tam jsme si i skočili na jídlo a pití a pak se zvolna chystali zpět k autu. No a tam nás taky chytil déšť. A docela hustej a nebylo to na 5 minut. Tak že jsme byli celkem durch a teď si dopisujeme jak dostat to svinstvo z ložisek a čim je namazat. Při návratu jsme se rozdělili, Libor s Jozífkem jeli zkoumat cestu na Spremberk (šlo to) a já se s Ondrou vrátil pro auto. Setkali jsme se pak u přehradní nádrže za městem, my s Pepou jsme ještě zasprintovali kus podél nádrže, to bylo snad nejhezčí, lesy, zvlněná stezka vertikálně i horizontálně, svištěli jsme jak tryskomyši. Tak když jsme to podle mapy a ukazatelů večer v sedum před hospodou sčítli, bylo to určitě přes 80 km za tu sobotu. Dobrý.
Večer jsme dali buřty u Pepy na zahradě a v neděli jsem se s Ondrou ještě stavil rozhejbat nohy na tom kousku pod Mimoní, 5 tam a 5 zpátky v klidném slunečním předpoledním tempu. Byl to dobrý výlet.