Letos to bylo na severu z Vansdorfského výběžku do
Brtnických údolí a k Sasíkum. Slunce nám přálo, koupaní, oheň a kytara ...
Po letech opět v Česko-saském Švýcarsku.
Nebo Sasko-českém jak řikaj naši sousedi v SRN. My na letošních toulkách podél řek začali v Rumburku, vlastně v Brtníkách. V hospodě. Tam nám poradili kde nejlépe přespat (až tam budete, neberte stan, jsou tam převisy s čundráckými kempy jak víno) Původně jsem měl vyhlídnutý v mapě Velký pruský tábor, ale pak jsme slezli podle rady pod Soví vyhlídku a tam to bylo komorní a stranou od lidí.
Ráno vločky a cesta k turistickému mostu a podle Křinice k přechodu pro pěší do němec. Sobotu strávíme u nich a neděli doma pro porovnání. Tak že po žluté stržemi a loučkami podle státní hranice a Bílého potoka mírným stoupáním mezi pískovcovými věžemi a stěnami. Tam tůňka a koupel (já jim řikal nelezte tam, je to studený, ale kdepak) a slunění před další poutí. Turistická žlutá nás dovedla až do Hinternějakýhodorfu, malé to německé vísky s zahradní restaurací, pivem za 4 marky a rozcestím značených cest. My se dali pak po zelené a později odpoledne opět dorazili k Křinice. Tam sice lze popojet lodicí (asi tak jako u nás v Hřensku) ale skoro bych řekl, že pěšky podél je to hezčí? Ještě tam měli krásnou vyhlídku z které se dál pokračovalo žebříkem štěrbinou mezi skalami, kudy se ne všichni protahli, a hlavně batohy musely dolu ze zad, a prostě moc pěkné. No pak jsme došli zase tam co už jsme dopoledne jednou byli, k přechodu hranice a zpátky do skal. Jeden kemp už zabrali jacísi mladoši, ale neva, ten další byl bezva, oheň hřál, Honza hrál tak co bych si víc přál.
Neděle nebyla tak slunná (poo dokonce pršelo) ale i tak jsme příjemně courali Kyjovským dolem a hradem (dříve Horní Karlštejn - změna jména mě tak zblbla, že jsem ani nevzpomněl, že už jsem tu před lety jednou byl) a pak do hospůdky. Tam najednou v půlce piva někdo, že teda vlastně jde stihnout jakýsi vlak z nedaleké Krásné Lípy. A jako když do vrabců střelí. Ty čtyři km jsme proběhli (a dorazili již tak dost poničené nohy) vlak dorazil do stanice asi tak minutu, dvě po nás. Ještě že ta Krásná Lípa je tak ošklivá, když jsme si ji ani nestačili prohlédnout.
Pojeďte příště taky. Bude to zase takhle v půlce dubna, jenže na Vysočině. Tam teče říčka Loučka (v Tišnově se vlévá do Svratky) a podle ní to bude super. Určitě to nikdo z vás nešel (ani já) a to je přece velká škoda. Co když je to nejhezčí kout na světě.
Dědek
