Karel Marcela Vojta

Ač jsme z výročky přiklusali domu notně po půlnoci, vyskočili jsme, my srdnatí, ráno raníčko a šupity dupky do Jizerem na běžky. Jeli jsme ze severu z Hejnic na Smědavu (ještě vysoko ve svazích po sněhu ani památky). Odjeli jsme ke kiosku, co tam platíš kolik chceš (nemaj tam určený ceny, fakt!) a ač jsme si to teda určitě ještě nezasloužili (je to asi tak 400m od parkoviště), dali jsme grog. Byl mizernej. Pak po magistrále na Jizerku na oběd - chutný gulášek doporučuji, ale není to ta chata Jizerka, ale restaurace přes silnici. No pak k Hnojovému domu, tam parkovala smečka vlků a z dálky nás vítala vytím. Jak v Londonovi. Ještě jsme potkali několik takových v saních za běhu, ale už ne tak malebných. Pak jsme vysápli na Petráky a ďábelským sjezdem dál zadem ke Smědavě. Byl hodně umrzlej sníh (klistr ale seděl velmi dobře) a celý den mlha. Ne tak, že bychom neviděli jeden na druhého, ale ty kopce tam byly jen po hmatu. Ještě palačinku se šlehačkou a jedem domu. Dobrý!