Cesta tam: První překvapení bylo, když jsme se dozvěděli ve vlaku, že se tento rozdělí v Plzni na dvě části a ta "Chebská" nemá ani poštovní ani žádný z asi 3 vagónů vhodných pro zjednodušenou přepravu kol. Nepodařilo se nám přemluvit vlakovou četu a tak jsme jeli dál s tím, že kola nás dojedou asi o dvě hodiny později. Další překvapení bylo, když jsme v bezejmenné zastávce stáli a stáli. Později se ukázalo, že kroupová smršť svalila stromy a kus stráně na trať u tunelu a že i autobusy náhradní přepravy mají problémy se k nám dostat. Dostaly se a tak jsme mohli vidět cestou potoky vody a bahna na silnici, 3cm pokrývku a čtvrt metrové závěje krup a další radosti místních obyvatel. Do Chebu jsme dorazili (bez kol) asi v 23:00 a tam čekající Luboš nám domluvil přespání v zamčené nádražní čekárně. Byli tam na nás vůbec velmi hodní (asi díky těm zpožděným spoluzavazadlům), protože jinak v celé hale není jediná lavice či židle, vše (včetně záchodů) je od večera do rána zamčeno i když vlaků tam jezdí celou noc dost. Ráno pak neustále obcházejí čekárnu a kontrolují zda máš jízdenku a ještě k tomu jen na určité vlaky, jinak tě okamžitě vyperou ven. Nás nikoli.
Sobota: mží, fouká a je kosa. V Chebu je hezky, projeli jsme město, dostali razítko v muzeu kde zamordovali Valdštajna i na hradě (kde zamordovali ty ostatní). Pani se nepovedlo rozchodit video, ale i tak se nám tam líbilo. Pak jsme pojedli před supermarket a nakoupili poživatiny a laskominy a vyrazili k nedaleké rozhledně zvané Bismarkova věž. Ta byla celá léta v pásmu a nikdo z nás ji tudíž neznal. Je úžasná!! Pak jsme pokračovali v úděsný zimě převážně proti větru do hloubi Ašského výběžku. Líbil se nám opravený hrádek v .., kde to kruci bylo? Nelíbilo se nám, jak tam fungují restaurace. Jen minutky, pivo 12 nejlépe Plzeň, asi prostě Němci nic jiného nejedí a Češi tam nejezdí. Turistická ubytovna v Aši je obsazena cizokrajnými dělníky, to mi taky nepřijde moc čisté, silnice mají mizerný povrch. No nic moc. Večer po nevalné večeři se na nás usmálo štěstí v podobě přespání v DDM a byl jsem tentokrát opravdu rád, že nebudeme spát v tropiku
Neděle: mží, fouká a je kosa. Nemám skoro nic v brašnách, protože všechno jsem si oblékl na sebe. Ráno vystoupáme na vrch Háj s nejzápadnější a asi nejmasivnější rozhlednou u nás. Po boji s personálem restaurace pod věží získáváme klíče a užíváme si "výhledy". Zase drobně prší a už se nám nechce proti větru k trojmezí - škoda těšil jsem se, minule (před 17ti lety) nás hnali bolševici už od Aše zpět do vnitrozemí. Tak příště. Jedeme na Soos a pak se od nás oddělil Jáchym (musí do Němec na hokej) a taky Helen, které je zima. Nám taky, ale zkusíme to ještě vydržet. Pokračujeme v pěti na Sv. Máří s klášterem a kousek dál rozhledna, bohužel nepřístupná. Dál na východ přes Sokolov do Lokte. Hezké městečko, škoda jen, že když už do toho nacpali tolik peněz (např. 650 000 EUR od Fárů), že si nedali trochu víc záležet na střechách - jsou plechové a plastové místo tašek a prejzů. Pomalu stoupáme mírným údolím až na Krásenský vrch a pod rozhlednou si ustýláme. V noci je to tak na hranici snesitelnosti v našich letních spacácích.
Pondělí: neprší a je asi tak o 2 stupně víc než včera, řekl bych. Sjíždíme do Bečova, kde je na zámku zavřeno. Je sice pondělí, ale myslím, že mezi víkendem a úterním svátkem by mohli udělat vyjímku. No asi nemohli. Tak jsme posnídali v parku to co měli v samošce a pak frčeli dál směrem k jihu. Ten den se nám to zdálo dost zvlněné, a tak někteří z nás byli k večeru za Stříbrem docela rádi, že se zase o kousek oteplilo a mohli jsme si posedět u ohníčku a nešlapat.
Úterý: Po ránu jsme trochu posmutněli, že se nedá projít si klášter v Kladrubech aniž by člověk čekal půl hodiny než bude někdo v pokladně a pak než se vypovídá průvodce při prohlídce. Tak jsme ho obhlédli zase jen z venku jako minule a pokračovali. Jelo se po větru a po dobrém asfaltu (i ty hospody už tu byly pro Čechy!) a tak to odsejpalo. Ve Švihově otravovali filmaři (hrad bude až od půli června pro lidi) a tak jsme ještě okoukli Klatovy a pak už na vlak a domu. Povedlo se.