Tancovačka konec listopadu 1998

Jak se dalo čekat, chlapců bylo málo a tak každý opozdilec byl předmětem nebývalého zájmu Tančící páry se míhaly... .. pro nás nepohotové fotografy až moc rychle. Tohle je to omlazení. Zde otec s dcerou... .. a tady matka s dcerou. No ne tak docela. taneční mistři Vendula a D.J. Pavel. Všichni byli spokojeni!

Tak se nám zase ta tancovačka hezky vydařila. Já se zařek, že mě už teda neutancujete, ale dokud nebyl taneční pořádek plnej, stejně jsem neřekl "NE". I těch pár dětí se nechalo umluvit, a tak bych řekl, že napřezrok, nás už zatlačí do pozadí (a třeba si i dáchnu občas!).

ještě bez dovolení prví ohlas ve Foru:

Tancovačka

Tolik jsem se na ni těšila (Vlasta to může potvrdit), až jsem se bála, aby se to nějak nepokazilo. Ale kdepak. Vždycky se mi zdá, že je to ještě lepší než předchozí rok. Hudba tak akorát, tanečníci rok od roku vytancovanější, žádanější (ty fronty, co na ně byly při zapisování do tanečního pořádku) a přítulnější. Zpestření způsobila i účast našich mladých. Bylo to bezva, některé bych málem nepoznala. A jak jim to pěkně šlo. Díky Vendule jsme si zatancovali i mexickou polku (tak to nazval Vlasta) a ještě jeden mexický tanec. A mohli jsme v sále sokolovny i přespat, takže se nikam nemuselo spěchat a večer se příjemně protáhl. Ještě i do usínání nám hrála hudba. Ráno nás uvítalo mrazivé slunce, úsměvné, jenže trochu brzo, protože už po půl osmé přišli uklízet tělocvičnu. Prostě krása!

Kdo tam nebyl, neuvěří, neprožije, neprocítí (ani neprotančí střevíčky, ani se nebude mít z čeho následující dny vzpamatovávat). Přijďte příště všichni, místa je tam dost. A tancovat v nejhorším nemusíte (bývá tam i spousta dobrot a příležitost si pokecat), ale to bych se divila, kdyby někdo odolal. Dokonce i tací, co nikdy nezatancujou víc než tři tance, zvládli celý taneční pořádek, tedy na 25 tanců! (viď, Dědku)

Díky Jano, Pavle, Pavlo, Vendulo! A za rok zase ahoj.

Iva Horáková