Máchovské variace: Začalo to 2.máje na Petříně. Neptejte se co jsme tam dělali, ale stavili jsme se u sochy básníka pro inspiraci na tenhle víkend. A u jezera? Popojížděli jsme kolem Mácháče, od „O lásce šeptal tichý mech; květoucí strom lhal lásky žel“ přes „a lehkých člůnků běh, na břehu jezera borový šumí háj“ až po „Modravé páry z lesů temných v růžové nebe vstoupají“. Pak jsme ještě naaranžovali „Za růžového večera pod dubem sličná děva sedí, daleko přes jezero hledí“ jakož i vyčkali až „Poslední požár kvapně hasne“ tam někde nad Bezdězem v pozadí. No večer bylo veselo, fotky promítány na zeď a k nim se četly příslušné verše, pochopitelně že „břeh je objímal kol a kol;“ bylo ilustrováno záběrem na skupinu cyklistů. A vůbec bylo bezva, jak každý to pojme trochu po svém. A vlastně je to fajn vidět jak vidí hledáčkem (nebo na displeji) ti druzí ve stejném prostředí, světelných podmínkách a k stejnému tematu. Mě se ta akce líbila.