Kousek nekamenité pěšiny jsme vždy uvítali.
Korsika 2005 - GR20
V září 05 jsme vyrazili na pěší přechod slavné korsické hřebenovky GR20. Bylo nás osm a jeden mikrobus s šoférem. Šli jsme od vlakové zastávky ve Visavoně na sever až k monte Chinto s zastávkou uprostřed na sedle odkud jsme se svezli dolu k moři na koupačku, přespání a doplnění zásob.
Počasí prý tam bývá nejlepší z celé Evropy a my to celkem můžeme potvrdit, krom počáteční bouřky a deště poslední den jsme měli krásně. Cesta je kamenitá a skalnatá, moc pohodových hřebínků tam nebylo, zas jsme si užili takových těch opičáren kde se musíš trochu té skály přidržet a pak ploten které ale vůbec nekloužou - aspoň za sucha. Táboří se jen u chat, ale je to tam pěkné a i když se to hodně chodí neměli jsme pocit že je nás tam moc. A většína naší krevní skupiny.
hezké hory
Moc se nám líbilo jak se charakter pořád mění. Skalnaté hory s vodnatými údolími a pak zas bučiny a nebo solitérní sosny a pak zas zakrslé olše, v hustotě a neprůstupnosti naší kosodřeviny.
Tady asi dost fouká, nám sice celkem přijatelně, ale podle stromů soudě, bývá to horší.
Ty borovice tady v pravo tam rostly hodně, spousta z nich se ve dvou nedala obejmout, měli ploché "střechy" a byly nádherné.
u padlých velikánů se spleť větví moc nelišila od kořenů
Sestava je tady na obrázku z leva: Líba, Žofka s Dádou, Ran, Berťa a Láďa. No a my dva s Ester.
sváča při nástupu.
ach ty západy slunce....
Ač přes den koupací teplo, večery byly hodně studené. Ještě tak do západu slunce to šlo, ale pak se to zvolna blížilo k nule (ráno jinovatka) a tak jsme vypili jednu láhev korsického vína a šup do spacáku.
moc toho tam už nekvetlo, tak aspoň pár bobulí a ta borovice v pozadí Ester na hřebenu kdesi v horách
hory přímo u nás přistával poslední den vrtulník, zhoršilo se počasí a někdo nedošel kam měl přes den bylo na koupání a často bylo opravdu kde se koupat - jedna tůň za druhou to jsme my s Esťou na předvrcholu monte Chinta