20/5/2002 To se to zase pěkně vyvedlo! Několik vln invazních jednotek se vyvalilo na sever od Prahy. Z Rajské zahrady nejmíň dvě, my je stíhali z Vysočan, další se přepravila vlakem a přidala se k nám ve Všetatech. Celkem rovinatou krajinou jsme všichni směřovali k dolnímu konci Kokořínského dolu, kde na nás čekala průměrná večeře (ostatně ani jedno z jídel nepřekročilo nízký standard tamních kuchařek). Nějak jsme se porovnali do chatiček, někteří prověřili nedalekou hospodu, jiní zaskrablili, pohráli stolní fotbálek nebo zapěli při kytaře. Sobotní okruh byl příjemný a zaujal mě na něm vrch (kousek před Dubou) s krásným kruhovým výhledem, k severu a východu podpořený velmi slušnou viditelností. V závěru dne jsme se rozdělili na údolní sekci a na vrcholovou, která si přidala Pecku a pak dost novou a velmi odpornou rozhlednu na Vrátenském vrchu. Restauraci v Ráji však navštívili obě sekce. V neděli, jsme mírným obloukem odjeli do Mělníka. Ludmila v zámeckých sklepích se prý v posledních letech velmi zlepšila, no nedovedu představit jaká byla před tim. Ta dnešní mi připadala hrozná. Oběd všichni velmi chválili. Pak se zase oddělilo zrno od plev, sportovci zamířili ku Praze, automobilisti k vozům. Za trasy Ríšovi, za organizaci Rie, za společnost všem ostatním děkuje Dědek

Všichni se mi smáli, že si nabiju, ale ustál jsem to a skupinka je tu jak malovaná. Tohle jak se sápeme na ten výhled u Dubé po žebříku nahoru i dolu To je Zdenka a já